Pohled Sherlocka:
John ulehl vedle Luise a vedle mě si lehla Elis. Postel byla docela veliká, takže se tam dva vešli úplně s přehledem.
,,Teď mě tak napadá.." začal jsem ,,..Proč ten chlap v lese šel zrovna po vás?"
,,Mě zas tak napadá, že když se známe už docela dlouho proč si pořád vykáme, ale abych odpověděla na vaší otázku, tak nevím, asi jsem se tam zkrátka připletla"
,,Ano, já vím, ale je etické že tykání první nabídne žena" pokrčil jsem rameny
,,Ale zase nadřízený nabízí podřízenému, stejně tak jako starší mladšímu" oponovala mi
,,To jistě, ale žena je společensky významnější, tudíž je na prvním místě a tím pádem je i nad vztahy podřízený nadřízený i starší a mladší" vysvětlil jsem
,,Dobrá tedy Sherlocku, budeme si tedy skoro po roce tykat?" olízla si rty a zvedla jeden koutek úst
,,Na tuto otázku čekám skoro rok" zasmál jsem se
,,A já jsem vzduch?" ozval se John
,,No ano, Johne! Smíme si také už tykat?" podívala se za mě
,,Rád Elis" usmál se,,A teď když jsem vyřešili formality, které už mohli být vyřešeny dávno. Nenapadá tě tedy někdo kdo by ti chtěl ublížit nebo tak?"
,,No já nevím, takový lidé si podle mě nevybírají, ale už jsem vážně unavená. Nechme to na zítra" zhasla lampičku a zachumlala se do deky. Lehl jsem si tedy vedle ní, ale spát jsem nešel, něco mi na tom stále nehrálo.
Jestli ten chlap unesl Amy zadním vchodem, proč by obíhal celý dům aby se nám v okně objevil? Chtěl nás jen vystrašit nebo co? Elis se vrtěla, tak jsem se podíval co se děje a jen se otočila směrem na mě. Vypadala tak nevinně, když spala. Její ramena se zvedala do rytmu toho jak dýchala, vlasy jí přepadli přes obličej, jak se otočila a tak jsem jí je jemně prsty zčesal za ucho a to odkrylo její tvář a rty. Měla je lehce otevřené a našpulené skoro tak jako by chtěla někoho políbit. Zatřásl jsem hlavou teď mysli! Ten chlap.. Ten chlap.. Aw, to nemá cenu zítra se nějak zkontaktujeme s Lestradem a vyřešíme to. Jdi spát! Řekla jsem si a zavřel jsem oči.
Nevím kolik času uteklo, ale vzbudilo mě zavrzání a tak jsem otevřel oči a přímo včas! Nad Elis se tyčil ten muž, ale jak se sem dostal?! Na to nebyl čas, rychle jsem jí odstrčil i kdyby jí to mělo ublížit, pořád lepší než být mrtvá. Ten chlap sekl do postele, podíval se na mě protože jsem jí odstrčil a on minul, ale pak jeho pohled zase mířil na Elis. Chce jí!
,,Elis vzbuď se!" ale nic. Než jsem se stihl zvednou a něco udělat už se natahoval a chtěl seknout znovu, ale něco ho zastavilo. Spíš někdo, Luis. Skočil po něm, ale on jako by to nic nebylo, ho odhodil jako kus hadru a Luis byl na zemi. Ta rána Elis probudila, ale než se stihla vzpamatovat, on se zase napřáhl a Elis vykřikla. Chvilku na to začala Rachel klepat na dveře, ale protože byly zamknuté, nemohla se dostat dovnitř. Naštěstí to toho útočníka vyděsilo a on utekl oknem, kterým jistě i přišel. Šel jsem rychle otevřít dveře a rozsvítit, mezitím co Elis utíkala k Luisovi.Teprve až rozsvícení vzbudilo Johna. Do dveří hned vběhla Rachel a chtěla vědět co se stalo. Všechno jsem řekli a Elis jí poslala pro obvaz na poraněnou nohu Luise. Ve dveřích se minula s ostatními, kteří sice později, ale také pohotově přiběhli.
,,Proč si to udělal? Mohl ti ublížit" Elis celá ustaraná seděla u Luise
,,Ale chtěl ublížit tobě" řekl on a Elis ho pohladila
,,Co se stalo?" ptal se Billy
,,Zase tu byl" řekl jsem a díval se při tom na okno, které vím, že jsem kontrolovali
,,Zase zaútočil?" řekli všichni naráz
Rachel rychle přiběhla a společně s Elis ošetřili Luisovi nohu
,,Není ti nic?" Starala se Monika
,,Ne" odpověděl statečně Luis
,,Ale jak se sem dostal?" ptal se Billy a s klukama začali prohledávat pokoj
,,Doufám, že jste nezapomněli zamknout okna" rýpal Michael
,,Připadám ti jako idiot?!" vyjela po něm Elis
,,Klid" chytil jsem jí zezadu za ramena a trochu jí pohladil,,Podívejte!" řekl Jeremy ,,On prořízl sklo a tak si otevřel"
,,Cože?" šel jsem se tam rychle podívat
,,Ale jak se mohl dostat nahoru? Jsme v prvním patře" namítl Michael
,,Mohl vylézt po stromě" ukázal Billy na strom
Možná, ale venku dost lije, kdyby přišel z lesa zanechal by blátivé stopy.
,,Myslím, že budel lepší, když přečkáme noc dole. Být osamotě v pokojích je zřejmě taky nebezpečné"
Elis vzala Luise na záda, ale on sebou šil a nadával, že není malý. Bylo to docela úsměvné, pak kolem prošla Monika a měla něco co jsem už viděl ,,Moniko?" zastavil jsem jí ,,Není to náhodou Amy?"
,,Oh, ano je, našla jsem to u hlavního vchodu, asi to ztratila, když jí unesl ten chlap"
Přes hlavní vchod přese nemohla jít..
Nakonec jsem se všichni sešli ve společenské místnosti a tam všichni rozebírali o co tomu chlapovi jde, ale já je nevnímal. Musel jsem si to všechno dát dohromady, dřív než zemře někdo další. Z přemýšlení mě dostal až bolestivý výkřik Michaela a Luisova poznámka ,,Není nás osm, je nás tu 10"
,,Ale malé děti se nepočítají" namítl a jelikož se oba drželi za nohu, tak to vypadalo, že Luis i když by ho to mělo bolet, musel na sebe upozornit. Usmál jsem se a to se často nestává, že mě rozesměje dítě
,,No a Elis, neviděla si mu třeba do obličeje?" ptala se Rachel
,,To bohužel ne"
,,Ale já něco vím" řekl Luis a všichni jsme se na něj podívali ,,Když jsem na něj skočil, tak jsem ho držel a s určitostí bych mohl říct, že nebyl tlustý, ale nebyl ani hubený. Byl asi tahle" ukazoval spojením rukou, jak ho asi držel
,,Blbosti" odsekl MichaelNo jasně! Zvedl jsem se a vzal si Billyho kameru. A bylo to přesně jak jsem tušil, Amy ten náhrdelník měla na sobě, když ten ovázaný muž proběhl okolo okna! Takže jak mohl být ten náhrdelník u hlavních dvěří?
Všichni tam mlčky seděli až nakonec Monika to ticho prolomila ,,Co říkáte, nedáme si čaj nebo kávu?" navrhla a ostatní souhlasili
,,Poslyšte Moniko, nebyla jste náhodou poslední kdo viděl Amy naživu?" upřel jsem na ní pohled
,,No, ano"
,,A nevšimla jste si na ní něčeho zvláštního?"
,,No vlastně.. Něj Amy vešla do pokoje, četla si nějaký papír, který měla pode dveřmi, pak zbledla a řekla, že je unavená" jistě, tak to se vysvětlují ty boty u zadního vchodu. Vrah jí vylákal ven pomocí vzkazu, ale kdo z nich to byl?
YOU ARE READING
Sherlock
FanfictionSherlock Holmes je znám svým kolikrát až chladným přístupem k lidem. Často říká, ze vztahy i vše s tím spojené je proste ztráta času, ale jednoho dne i tento muž podlehne kouzlu lásky a nebude vědět jak s tím vynaložit. Nikdy nic takového předtím ne...