Láska je silnější než zrada

Máme to lepší

T: Co potřebujete teda potřebuješ?
J: No?
Ř: Jak víte jedeme na hory...a samozřejmě tam nebudete sami, což jste jistě čekali...a taky už jsem párkrát na horách s Týnou byl a vím, že jezdí úžasně na snowboardu i na lyžích a ty Janku určitě taky...
J: A co po nás teda potřebuješ?
Ř: Budou tam děti kolem 9 až 12 let, a volala mi jejich třídní, jestli nemám někoho kdo by je mohl učit, tak mě napadlo, že vy dva byste byl dobrý pár...
T: Noo...
J: Ehmm...
Ř: Můžu s váma počítat?
T: Ano...
Ř: Děkuju, a Julčo, Romane, pojďte...jdeme na ten autobus, který na nás už čeká...

Pohled Janka:
Takže jsem se dozvěděl od řídi, že budu s Týnou učit nějaký malý děti...úžasný, jakože ne že bych neměl děti rád, ale chtěl jsem nějak Týnu opět dostat do postele...ale teď mi je jasný, že bude pořád s děckama...no ale to musím nějak dokázat...
Šli jsme teda do autobusu, a seděli jsme všichni spolu teda kromě ředitele...

Ju: Co vám chtěl?
R: Taky by mě zajímalo...
T: Chtěl po nás, abysme hlídali na horách děti...
J: A učili je jezdit...
R: Cože?! (zasmál se)
T: Už to tak bude
Ju: Tak to si užijte...(taky se zasmála)
J: Být váma tak bych se tak nesmál, zase budete muset jezdit s ním a poslouchat ho, což my ne...

V tom už Julču s Romanem, ale přešel
smích

J: Jste se přestali nějak smát ne?
Ju: No...
R: Hmm
T: Podle mě to máme lepší (drcla do Janka)
J: Taky si jako myslím...
Ju: Dobrý dobrý vy hrdličky

Pohled Týny:
Když Julča řekla to slovo hrdličky, koukla jsem se na Janka, a on na mě...zadívali jsme si hluboko do očí, a rty se pomalu přibližovali...