A já si myslím, že ne

218 8 1
                                    

Z toho nás, ale vyrušila Julča, a jsem za to ráda, taková chyba by to byla...

Ju: Je mi jasný, že jste na mě naštvaní, ale mluví na vás pan říďa...
J: To js...
T: NEJSME! (vykřikla)
Ju: Dobře no, ale už běžte za panem...
T: Jo ježiš...

Došli jsme teda dopředu kde už byl pan ředitel...

J: Jsme tu
Ř: To je dobře, ale jen jsem vám chtěl říct, že to učení a program pro děti, Vám začína večer, což bude seznamovaní s dětmi...
T: Dobře, a kolik jich bude?
Ř: Kolem 20
J: Tak to je ještě v pohodě...
Ř: Tak už můžete zase jít
J: Dík
T: Děkuju

Odešli jsme teda zpátky na místo, sedla jsem si a začala hrabat v batohu...hledala jsem sluchátka, který jsem po chvíli našla, vzala jsem si je a asi 15 minut nevnímala a měla zavřený oči...ale někdo mi poklepal na rameno...

J: Hej...
T: No, co je?
J: Jen jako jestli nespíš?
T: Ne nespím! (vykřikla)
J: Fajn

Nasadila jsem si zpátky sluchátko, a zase zavřela oči...položila jsem si i hlavu o Jankovo rameno, protože jsem byla docela unavená...a po chvilce jsem usla...

Pohled Janka:
Když jsem se Týny zeptal jestli nespí, tak na mě vykřikla, že ne...tak jsem ji radši nechal, a povídal si s Romanem, protože Julča už spala a Týna si poslouchala hudbu...

R: Jak to máš s Týnou?
J: Jak bych to měl?
R: Tak miluješ jí nebo ne?
J: A je to to nejdůležitější?
R: Hmm...Jo
J: A já si myslím, že ne...

V ten moment mi Týna dala hlavu na moje rameno, a bylo mi jasný, že usla...tak jsem jí sundal sluchátka, a vypl mobil...když jsem, ale chtěl vypnout hudbu, tak jsem si všiml jedné tapety...byla to koláž...

Láska je silnější než zradaKde žijí příběhy. Začni objevovat