Láska je silnější než zrada

Děti jsou radost

Přesuneme se na 17:40

Pohled Janka:
Je 17:40 a my jdeme s Týnou do jídelny, kde mají být ty děti...teďka se ukáže, jestli jsou to zlobidla nebo ne...

Pohled Týny:
S Jankem jdeme do té jídelny, a hrozně moc se teším, až je budu učit a budeme hrát hry a tak...Vešli jsme tam, bylo jich tam asi 20

T: Ticho prosím...
Všichni ztichli
T: Děkuju...jak už víte, mají vás tu učit jezdit na lyžích a vymýšlet pro vás program..že ano?
D(ěti)- Anooo
J: Tak to jsme my...my pro vás budeme vymýšlet různé hádanky, úkoly
O(ndra)- Vy?
J: Ano...
O: Nejste nějací mladí?
T: A ty nějaký až moc zvědavý...
Te(rezka): A jak se jmenujete?
J: Já jsem Janek...a tohle je...
T: Týna...
Te: Těší mě...
T: No mě taky (zasmála se)
O: A Janku?
J: No?
O: Ty jezdíš na snowboardu?
J: No jasně...
O: A naučíš mě to?
J: Samozřejmě...
T: A jak se jmenujete vy?
Te: Já jsem Terezka
O: Já Ondra...
Všichni se pomalu představili...
T: Tak jsme se seznámili, a já si myslím, že už je čas jít do pokoje
O: Týno ještě ne...
T: Ale jo, tak pojďte
J: Ukážete nám kde máte pokoje...
Te: Dobře...
T: Jo a ještě prosím tichoo...
Zase byl klid
T: Děkuju...zítra tady v 9:00 jasný? Ani o minutu později...
O: Jasný...
T: Ondro, dávám ti to na starost
O: Mně?
J: Ano, společně s Terezkou, jasně Tery?
Te: Ano...

Všechny jsme doprovodili na pokoje, a potom jsme šli taky už na pokoj...hnedka jak jsem přišla jsem si vzala ručník a šla na do koupelny...