Láska je silnější než zrada

Netěším se

Protože nám pan rěditel řekl, že už se dneska nemusíme učit...tak jsme všichni 4 šli do třídy si pro batohy...hnedka se, ale ozvala učitelka

Uč: Kam jako jdete?
T: Domů?
Uč: A proč?
J: Pan ředitel říkal, že se my 4 dneska nemusíme učit
Uč: A jak k tomu přijdou ostatní?
Ju: To už, ale není náš problém...
Uč: A koho teda, když ne váš?
R: Váš a jejich
T: Tak z dovolením my už bysme rádi šli
Uč: Nebuď drzá Popelková...
J: Ona není drzá, jen prostě řekla jestli byste nemohla uhnout, abysme mohli jít
Uč: No tak prosím, ale zítra vás tu očekávám...
T: To nepůjde
Uč: No tak to půjde
Ju: Nepůjde, my jedeme totiž pryč...
Uč: A to řekl kdo?
R: Pan ředitel...
Uč: A kam byste jako jeli?
J: Někam do přírody, a my už jdeme, tak paa
Uč: Stůjte
T: Nemusíme...

Pak už jsme učitelčiny kecy neposlouchali, a odešli...vyšli jsme ven ze školy...a před školou jsme se všichni zastavili

Ju: A co teď?
T: Co by?
Ju: Co budeme dělat?
T: Pojedeme domů?
Ju: No to nepůjde, nám jede autobus až v 15:40 a teď je 10;58
T: Aha...
J: Tak nechcete jít někam sednout?
R: Klidně
Ju, T: Ok

Vydali jsme se teda směr kavárna...kavárna byla skoro prázdná, takže jsme si sedli hnedka k prvnímu stolu...

J: Tak co si dáte?
Ju: Kafe, a pohár
T: Asi jen bílou čokoládu
R: No já asi taky čokoládu, a ten dort
J: Dobře, půjdu to objednat...
R: Jdu s tebou...

Kluci to odešli objednat, mezitím u stolu, kde zůstala Julča s Týnou

Ju: Mezi vámi to nějak jiskří...
T: Co to povídáš? To není pravda
Ju: Ale je...
T: Není a ticho už jdou
J: Za 5 minut to prej donesou...
Ju: Ok...
R: A jak se těšíte?
T: Ani ne
J: Proč?

Koukla jsem se na něho takovým pohledem, že to musel pochopit snad každej...

J: Aha, neboj nic zkoušet nebudu
T: To si zkus
Ju: Ehmm, jsme tu taky
R: Přesně tak
T: A jak se těšíte vy?
Ju: Jo hodně...
R, J: Taky