Vydal jsem se za tebou, Tae. Seděl si venku, kouřil a už z dálky jsi mě probodával pohledem, což jsem nechápal. Postavil jsem se do rány a tys na mě koukal jako bych ti utopil štěňátko čivavy.
Nevěděl jsem, co říct, doopravdy netušil, Tae. Položil jsem ti ruku na rameno a tys mě setřásl. Chvíli ses mi díval do očí a tvé čokoládové duhovky se zdály tmavší.
Pak jsi mi řekl, ať jdu za ním, když mě tak nutně musí hájit před mým vlastním přítelem. Ať si mu jdu brečet na rameno, že jsi na mě zlý. Obvinil jsi mě, že s ním něco mám, když takhle reagoval, přičemž jsi prý nic neřekl. Jen sis dělal legrácky a mohl jsem tě zastavit. Jo, zastavil bych tě, kdybych se nebál, že mě opustíš. Jo, vím, byl jsem pořádný zbabělec. Pošramotil jsi mi hezky mé sebevědomí.
Odpřísáhl jsem na svůj život, že s Yoongim nic nemám, že nevím, proč to udělal. Že jsem si mu na nic nestěžoval. Na to sis jen povzdechl. Pohladil jsi mě po vlasech. Oznámil jsi mi, že už musíš jít. Neměl jsi náladu nic řešit, takže jsi mě tam nechal beze slov stát.
Nechápal jsem tvé ublížené chování, když zraněný jsem tu byl já. Opravdu sis myslel, že s Yoongim něco mám? Domníval ses, že si mu na tebe stěžuju? Proto ses cítil ublíženě? Nebo kvůli tomu, že tě neobdivoval jako zbytek oveček a lezl nám do vztahu?
ČTEŠ
Vzpomínka |Taekook|
FanficNěkteré příběhy stojí za to vyprávět. Stávají se legendárními historkami, na které se vzpomíná celý život. Ať už jde o romantické události, propařené noci s kamarády nebo jen nějakou hlášku. Mě se týkala první možnost. Jeden vztah mi obrátil život v...
