Zápis #29

59 6 0
                                    

Nemohl jsem dovolit, aby tě praštil. Pořád jsi byl můj přítel, kterého jsem miloval. Gi na mě zíral krátkou chvíli, kdy jsem skoro slyšel tikat hodiny. Napjaly se mi veškeré svaly a můj dech se zrychlil. Klidně bych kvůli tobě schytal ránu. Naštěstí by mě Yoongi nikdy nedokázal uhodit.

Jen se otočil a odešel. Já na tebe pohlédl a nedokázal jsem rozeznat emoce v tvém obličeji. Nepohnul jsi jediným svalem. Po okamžiku jsi následoval Giho příkladu. Odvrátil ses a odešel na opačnou stranu než on.

V tu chvíli jsem se málem roztrhl. Chtěl jsem jít za svým nejlepším kamarádem a promluvit si o tom všem. Koneckonců mě jen bránil, když jsi mě de facto ošklivě urazil. Zároveň jsem chtěl běžet za tebou jakožto za svým přítelem, protože tě Yoongi napadl. Potřeboval jsem zjistit, co si myslíš.

Tenkrát... No... Nedokážu posoudit, jestli jsem se rozhodl správně. Možná... Kdybych si vybral jinak, věci by se odehrály úplně jinak, než se to seběhlo. Třeba by to tolik nebolelo. 

Vzpomínka |Taekook|Kde žijí příběhy. Začni objevovat