Kapitola 4

110 7 0
                                    

Je půl sedmé a vstávala jsem do školy .Dneska jsi ráno nebudu zapínat WiFi , protože vím co by mě čekalo plno zpráv od tajemného kluka a nemám na to náladu .

Jelikož dneska jsem vstala hned tak jsem měla čas si dát vanu .Vzala jsem si sebou oblečení ve kterém půjdu do školy .

Když jsem byla ve vaně tak jsem tam chvíli seděla a obejmula si rukama kolena .A přemýšlela jsem nad tím co se děje a říkala jsem si proč zrovna já .Za chvíli jsem si uvědomila, že brečím . Nechtěla jsem brečet ,ale nešlo to zastavit a začala jsem ještě víc brečet .Nemohla jsem dýchat a začala jsem lapat po dechu ,dost často dostávám panické záchvaty takže je u mě normální , že často nemůžu dýchat .Za chvíli jsem se začala dusit , snažila jsem se zavolat Luka ze všech sil ale nemohla jsem se nadechnout . Někdo za chvíli otevřel dveře a myslela jsem si , že to je Luke ,ale nebyl .Byl to nějaký kluk kterému nešlo vidět do tváře a měl kapuci a byl celý v černém . Přišel ke mě a pomohl mi abych se zvedla .Potom mě oblékl do oblečení . Já jsem si to ani neuvědomila , že ho objímám a brečím mu do rameme dokut mě nezačal hladit po vlasech . Stáli jsme tam oba potichu a když jsem se trochu uklidnila tak mě odvedl do pokoje kde jsem si lehla do postele a zakryl mě .Na chvíli odešel . Když se vrátil tak mi podal čaj a řekl ať se napiju .A taky jsem to udělala . Čaj jsem odložila a pak jsem se akorát na něho divála.

,, Běž spát , musíš se z toho vyspat"

Zvedl se a dal mi pusu na čelo a chtěl odejít . Ale já jsem ho chytla za zápěstí a on se otočil .

,, Zůstaň tady prosím se mnou aspoň do té doby než usnu ".

On akorát přikývl a lehl si ke mě .

Jediné co si pamatuju než jsem usla , že jsem někoho slyšela říkat Miluju .

Tajemný klukKde žijí příběhy. Začni objevovat