Mission failed

11.

Pohled Nishinoyi
Vyšli jsme z nákupního centra a už se stmívalo. Netušil jsem, že jsme tam byli tak dlouho. Nastoupili jsme do auta a vyjeli. Když jsem viděl, že jedeme jiným směrem zeptal jsem se: ,,Kam jedeme?" Asahi odpověděl dívajíc se stále na silnici. ,, uvidíš." Už se mi nechce čekat, chci to vědět. Z přemýšlení mě vytrhlo zastavení auta. Vystoupil jsem a Asahi řekl ať se nedívám. Pro jistotu mi dal ruce na oči.

Pohled Asahiho
Dal jsem mu ruce na oči a vedl jsem ho. Došel jsem s ním na to místo a odkryl mu oči.

Pohled Nishinoyi
,,wow" ano to je jediné, co jsem na to řekl. Bylo to úžasné, jak z nějakého filmu. Byli jsme na kopci, ze kterého bylo vidět na město. Na zemi byla deka s jídlem a věcmi na piknik pro dva. Obejmul jsem Asahiho. Obětí mi opětoval. Došli jsme na deku a posadili se na ní. ,, Asi bych ti měl něco říct" řekl jsem. ,, povídej" opověděl Asahi. ,, Pamatuješ, jak jsem utekl. No utekl jsem z nějakého důvodu. Víš jak před tím Daichi řekl, že ty jsi ten, kterého našel s Oikawem. Tak mi něco došlo. Mě se vlastně stalo to stejné akorát mě zachránil Suga, tebe jsme tam nechali, protože jsem si myslel, že jsi mrtvý. Od toho dne jsem měl noční můry, nemohl jsem jíst a spát. Jediný, kdo mě dokázal zachránit byl v té době Ryu. A když jsme byli na stanici, tak mu to taky došlo. Vyložil si to špatně a všechnu vinu za to, že jsem nejedl a nespal svedl na tebe a já to nevydržel, proto jsem utekl." Dokončil jsem svůj monolog. Asahi vůbec nevypadal zaskočeně. ,, věděl jsem to, Tanaka to předevšemi řekl." COŽE?! ,, takže jsi to celou dobu věděl? " On se jen usmál. ,, Ano, ale chtěl jsem to slyšet od tebe." U tohohle jsem trochu zrudl a tak jsem otočil hlavu pryč. Ještě jsme si dlouho povídali a mě začala být zima, ale snažil jsem se to na sobě nedát znát.

Pohled Asahiho
Začínalo být chladno. Všiml jsem si, že Nishimu je zima a tak jsem si vyslékl mikinu a dal mu ji. ,, na, ať nenachladneš" řekl jsem.

Pohled Nishinoyi
Když mi podal jeho mikinu, tak jsem zrudl, že by mi i rajče závidělo. Nakonec jsem si jí vzal. Strašně krásně voní jako Asahi. Miluju tu vůni. NE! Miluju Asahiho. Ale jak mu to jen říct, co když mě nebude chtít? Co když je na holky? ,, Už půjdeme domů" vyrušil mě Asahiho hlas. Odjeli jsme tedy k němu domů a šli spát. Chjo ... chtěl bych tu být déle.
Ráno jsem se vzbudil v prázdné posteli. Ucítil jsem krásnou vůni jídla, která se linula z kuchyně. Došel jsem do kuchyně a pozdravil. Pozdrav mi opětoval a dál se věnoval snídani. Pochvíli byla hotová. Vše jsme snědli. Šel jsem si zabalit. Asahi mi pomohl, jinak bych to do té tašky nenarval. Chvíli jsme počkali a pak přijel Suga s Daichim. Vše jsme naskládali do auta. Já jsem ještě obejmul Asahiho a nasedl do auta. Vyjeli jsme a Suga se rozmluvil: ,, Nishinoyo, chtěli by jsme ti něco říct" Suga se na mě pro jistotu podíval, aby si ujistil, že poslouchám. ,,No ..... já ehm my spolu chodíme" ani mě to nepřekvapilo. ,, já to věděl" řekl jsem si pro sebe. ,, Co? Jak?" To ani sám nevím. ,, nevím, prostě jsem si to myslel" řekl jsem pravdu. ,, A nevadí ti to?" Optal se Suga. ,, Ne, jsem rád, že jsi si někoho našel a ten někdo je zrovna Daichi" odpověděl jsem.