Mission failed

18.

Pohled Nishinoyi
,, C-cože?" Řekl jsem. ,, Omlouvám se, ale nemám tušení, kdo jste." Řekl Suga. Zvedl jsem se ze židle a rozběhl se pryč. Běžel jsem ven z nemocnice, zahnul za roh, kde jsem si sedl na zem a rozbrečel se. Já vím, jsem strašná citlivka, ale já chci Sugu zpátky.

Pohled Asahiho
Když Nishinoya utekl, vydal jsem se ho hledat, zatím co Daichi o tom mluvil s doktorem. Na recepci jsem se zeptal, jestli tudy neběžel kluk malého vzůstu s hnědémi vlasy a blond melírem. Řekla mi, že vyběhl hlavními dveřmi a zaběhl za roh. Vydal jsem se tedy za roh. Našel jsem ho sedět na zemi. Pomalu jsem k Nishimu přišel a objal ho. Pochvíli jsem ho pořádně chytil a zvedl se. On mi omotal nohy kolem pasu a stále brečel. Vzal jsem ho zpátky do nemocnice. Sedl jsem si sním na židli a stále ho držel v objetí. Pochvíli přišel Daichi. ,, Je malá šance, že jsi vzpomene, ale nepamatuje si na svou práci, ani rodinu, ani někoho jiného." Řekl Daichi. Nishi se v té chvíli rozvzlykal ještě víc a tak jsem ho začal hladit na zádech. ,, Co musíme udělat, aby jsi vzpoměl?" Zeptal se hlavně kvůli Nishimu. ,, Vzít ho na místa, která pro něj mají nějakou hodnotu nebo se tam stala nějaká důležitá vzpomínka" odmlčel se Daichi. ,, Až ho pustí, kde bude bydlet?" Zeptal jsem se. ,, nechám ho u sebe" odpověděl Daichi.

Pohled Nishinoyi
Je pryč. Nechal jsem se Asahim odnést až do auta, tam už jsem se pustil a sedl na zadní sedadlo. Na základně jsem odešel na pokoj a sedl si na postel.

Pohled Asahiho
Nishinoya je jako tělo bez duše. Ničí mě ho takhle vidět. Musím mu nějak pomoct. ,, Nishi" řekl jsem do místnosti. Nic se neozvalo a tak jsem vešel. Našel ho sedět na posteli. ,,Je pryč" zašeptal. ,, Ne, není, ještě je šance" řekl jsem. ,, Jak velká?" Řekl jakoby ho to ani nezajímalo. ,, malá" smutně jsem sklonil hlavu. Co by tak Nishiho rozveselilo? Rozhodl jsem se někoho zeptat. Nakonec se na něj šel podívat Tanaka. ,, Tak co?" Zeptal jsem se s nadějí. ,, Je to horší, než když ztratil tebe" řekl. Nevím jaké to bylo když ztratil mě, ale podle jeho výrazu hodně špatné. ,, Musíme mu pomoct" řekl jsem rozhodně. ,, Počkej vím o někom, kdo Sugu zná hodně dobře"

Pohled Tanaky
Shimizu zná Sugu hodně dobře. Přišel jsem za ní. ,, Shimizu potřebujeme tě" řekl jsem. Ona se zvedla a šla za mnou. Došli jsme ke stolu, kde seděl Asahi. ,, Co potřebujete?" Zeptala se najednou. ,, vrátit Sugovi paměť" řekl Asahi.  ,, A ty by jsi mohla vědět, nějaké pro něj důležité vzpomínky, které by to dokázaly" přidal jsem se. ,, Ano, možná by tu něco bylo" odpověděla Shimizu.