Harry se na vzkazy těšil stále víc a víc. Raději je četl někde v soukromí, protože byl několikrát upozorněn přáteli, že se při jejich čtení nepřítomně usmívá.
Mladý zmijozel zřejmě cítil mnohem víc, než dokázal na první pohled někdo poznat. Harryho by nikdy nenapadlo, podívat se na věci z jeho perspektivy. Když si četl jeho slova, prohlubovalo se porozumění, které vůči němu měl. A také ho do jisté míry těšilo, že mu to tímhle zvláštním způsobem chce sdělit.
A oni si to ještě oslaví plesem. Plesem, který jsem si ani trochu neužil. Kdyby mě Severus neustále nehlídal, zkusil bych se na něm opít. Aspoň bych nemusel na nic myslet. Třeba na to, jak tě ta pitomá holka držela za ruku. Jak jsi ji držel, když jste spolu tancovali. Nemusel bych se modlit, aby sis nevšiml, jak moc tě chtěla políbit. Nebo alespoň, aby tys nechtěl.
ČTEŠ
Drahý Harry... S láskou tvůj Draco
FanfictionHarry začal dostávat krátké vzkazy. Přicházejí pravidelně a mají jen pár vět. Na první pohled nedávají smysl. Dohromady ale znamenají mnohem víc, než se zdá. Vyjevují pravdu, ukazují něco, co Harry sám zažil, ale úplně v jiném světle. Z jiného úhlu...
