5.kapitola- Zvláštní sen

34 4 0
                                    

Byla jsem na nějaké louce. Naproti mě seděla Ester a držela mě za ruce.

„Nikdy tě neopustím, vždycky tu budu s tebou. Jsi pro mě strašně důležitá." řekla

„Ty pro mě taky. Jsem ráda, že jsi v pořádku."

Nevím jak je to možné, ale najednou se tam objevili nějací lidé v kápích a vzali Ester za vlasy a donutili jí vstát. Jeden z nich vytáhl nůž

„Ne počkejte, co to děláte? Nechte jí být!" řvala jsem na ně a snažila se postavit, ale nešlo to. Nemohla jsem se pohnout. Jako bych byla v kleci.

Vůbec si mě nevšímali a vzali do ruky nůž a podřízli jí na krku.

„Néééé!" řvala jsem na ně, ale bylo moc pozdě. Byla mrtvá.

„Nééé to ne. Proč?!" řvala jsem a pořád se snažila vstát. „Proč jste to udělali? Jak jste mohli?"

„Kvůli tobě. Je to pro tvoje dobro, věř mi." řekl mi jeden, který byl z nich nejvyšší. A podle hlasu to vypadalo, že to není muž ale žena.

„Pro moje dobro? Pokud by vám šlo o moje dobro tak ji necháte žít!"

„Pokud chceš být jednou z nás, tak nesmíš mít přátele." Řekl muž středního vzrůstu.

„Já nechci být jako vy, chápete?! Nikdy! Kdo vůbec jste?" ječela jsem na ně. Neodpověděli a otočili se k odchodu. Až na tu ženu. Žena ke mně přistoupila.

„Až přijde čas, vše se dozvíš."

„Kdy přijde?" zeptala jsem se.

„Brzy" 

Francouzské makronkyKde žijí příběhy. Začni objevovat