Francouzské makronky

1. Kapitola - Geniální dárek

„Osmnáctý narozeniny jsou super" řekla Ester, když konečně skončila Esteřina narozeninová párty. .,,Hmm..
to jo konečně jsi plnoletá a můžeš kalit s náma." Odpověděla jí Kristýna, která už měla už trochu připito. Ale to i Ester. Ostatně osmnáctiny jsou jenom jednou.

„Nevím jak vy ale já jdu spát" vmísila se do rozhovoru Terez, která byla nejmíň opilá, protože moc nepila. Terez vždy zůstávala s Ester doma, když ostatní byli na diskotéce. Nebavilo jí opíjet se čímž se naprosto lišila od Kristýny, ale paradoxně si s ní velice rozuměla. Teda když nebyla Kristýna opilá. Kristýna se zasmála.

„Jsi zvyklá chodit po večerníčku?" Kristýna dnes dost pila, takže byla na Terez dost nepříjemná. Kristýna si většinou na alkohol dávala pozor, ale dnes večer se jí to vymklo z rukou.

„Ne nejsem. Jen jsem to trochu přehnala s alkoholem a jsem unavená"

„Přehnala s alkoholem. Vždyť jsi skoro nepila. Terezko když si dáš jedno velký pivo a skleničku vína tak se to nedá nazývat pití natož přehnaný pití."

„Kristýno nech toho! Jsi opilá a Terez ti nic neudělala, tak se do ní nenavážej " vložila se do toho naštěstí Sára. Pokud by se do toho nevložila asi by se Kristýna s Terez pohádaly.

„Vždyť jsem toho zas tolik neřekla. Dobrou noc, Terezko"

„Dobrou noc" řekla Terez spíše k Sáře než ke Kristýně a odešla.

„Dáme si ještě víno?" zeptala se Ester

„Já si dám. A ty Kristýno by jsi měla jít spát než někomu řekneš něco čeho by jsi později litovala."

„Ano, mami" odsekla Kristýna „ Dobrou, Ester "

„ Dáš si taky?" zeptala se Sára Ester a ukázala na lahev kvalitního červeného vína

„Asi ne. Taky už jsem měla dost a je mi docela špatně"

„ To ti teprve bude. Těš se na zítra." Sára si nalila víno a sedla si na pohovku vedle Ester „Potřebuju si s tebou o něčem promluvit"

„ Jasně a o čem?"

„ Víš celý večer jsme se neviděly a nestihla jsem ti dát dárek. Co by sis přála?"

„ Myslím, že to víš"

„Jo vím. Takže si můžeš začít balit."

„Děláš si ze mě srandu?"

„Ne. Letíme do Paříže, dámy a pánové" řekla Sára a Ester ji pevně objala a rozbrečela se „Ne tak pevně vždyť mě rozmačkáš" Ester ji pustila

„Díky moc Sáro. Já tě zbožňuju."