Prostě jenom obyčejná holka...

3. část - seznámení

Z pohledu Daniella
Šel jsem ke skříňkám ale Ellie tam nebyla. No nezbývalo mi nic jiného než jít do knihovny. No nikdo tam nebyl ale v dálce jsem viděl holku jak čte nějakou knížku. No přišel jsem za ní ...

„Čau ty jsi Ellie?“
Ellie: „Jo jsem potřebuješ něco?“
„No ředitel mě za tebou poslal aby jsi mě provedla po škole.“
„No aha ale nemůžeš chvíli vydržet chtěla bych si dočíst kapitolu.“
Podíval jsem se po ní a začal se smát.
Ellie: „Co je?“ „Eh ach jo vždyť už jdu.“

Z pohledu Ellie
Seděla jsem v knihovně a četla svoji oblíbenou knížku ale pak mě přerušil ten novej kluk že ho mám provést po škole. Ach jo nenechal mě ani dočíst kapitolu. Ale jsem dobrovolnice tak jsem jít musela. Začala jsem ho provádět po škole a postupně jsme se seznamovali ...

„No a proč jste se vlastně přestěhovali a kde jste bydleli před tím?“
Daniell: „No před tím jsme bydleli v městě celkem daleko od sud no přestavovali jsme se kvůli tomu že můj táta tu má novou práci víš.“ „A co tvůj táta taky je takovej že se klidně přestěhujete kvůli práci jako ten můj?“
„Eh můj táta umřel když mi bylo 13.“
Daniell: „Ježiš promiň nevěděl jsem to.“
„Hm v pohodě.“
Daniell: „A jak zemřel?“ „Teda nemusíš odpovídat pokud nechceš.“
„Autonehoda.“
Daniell: „Hm kdybych ti mohl nějak pomoc udělám to ale nemám jak možná tak to že moje máma když jsem se prý narodil utekla a v životě jsem ji neviděl.“
„Aha to mě mrzí ale je fajn se takhle o tom s někým bavit.“
Daniell: „Jojo.“

Z pohledu Ellie
Doprovedla jsem Daniella po škole. A připadalo mi že je fajn a má celkem podobnou povahu jako já. Až na to že mě nenechal dočíst kapitolu.

Z pohledu Daniella
Ta Ellie vypadá jako fajn holka no uvidím ale třeba by jsme mohli být kámoši.

Druhý den...

Z pohledu Ellie
Obvykle vstávám v 6:30 abych byla na autobusové zastávce v čas. Ale dnes jsem nějak zaspala a vzbudila jsem se až v 7:00. No rychle jsem vstala z postele a šla si vyčistit zuby na snídani jsem kašlala. Šla jsem se obléct. Potom jsem rychle utíkala na zastávku. Autobus mi jede v 7:24. Jelikož nebydlím nějak daleko od autobusové zastávky tak jsem to naštěstí stihla vyšla jsem z domu v 7:15. Na zastávce na mě čekala Nikki.

Nikki: „Ty si dáváš teda na čas Ellie.“
„Promiň nějak jsem zaspala.“
Nikki: „No nic autobus by tu měl být za minutu.“