Minulost

169 10 1
                                    

Byli jsme normální rodinka, já, mamka, taťka a ségra, žili jsme si docela spokojený život, chodily jsme do školy, na kroužky, ven, měli jsme kamarády.
Žily jsme jako normální holky v našem věku, bylo to super.
Jenomže jednoho podzimního dne se stal zažitek na, který v životě nezapomenu. Naše parta se skládala ze čtyř členů: Angely, Jacoba, Petera a mě. Všichni jsme se znali ze školy, byli jsme nejlepší kamarádi. Chodili jsme do kina, film pokaždé vybrala Angela. Každý den jsme byli spolu ve škole, sedali si na obědě a povídali si.
Jenomže pak se stalo něco, co celou naši partu navždy změnilo, a co už nejde vrátit zpátky.
Když se to dělo tak, z toho byla velká aféra, všichni to řešili a Peter si vytvářel domněnky o nás ostatních. Jacob zase slýchával pomluvy ze všech stran, a proto nám už nevěřil ani nos mezi očima.
,,Všechno je to tvoje chyba Jessico!" křičel na mně Jacob. ,,Ale není a ty to moc dobře víš!" jsem křičela zase já na něj, až se po nás všichni otáčeli.
Nechtěla jsem o té naší hádce s Jacobem vyprávět Angele, protože by se trápila. Mám ji ráda a nechci aby se kvůli jednomu člověku, který ji za to nestojí trápila.
V tom se otočím a jdu pryč od něho, jediné co za sebou slyším je:,,Jediné co umíš je před problémem utíkat, ne ho řešit." A pak už jsem Jacoba dál neposlouchala.
Jacob se začal víc bavit s Peterem a samozřejmě tu hádku řekl Angele. Ta si nevěděla rady co s tím má udělat. Nenávidím je za to co udělali.
Oni za to můžou.....

Šepot tajemstvíKde žijí příběhy. Začni objevovat