Šepot tajemství

Výhružka

Ráno se vzbudím, budík mi nezvonil. Kouknu se kolik je hodin, 7:00. Nechce se mi do školy, ale musím. Posadím se na posteli, promnu si oči a jdu do kuchyně si udělat snídani. Pouštím si písničky. dole je zima. Na podlaze v kuchyni leží kámen obalený v papíru. Zvednu kámen a nejdřív uvidím rozbité okno. Sakra! Poté rozbalím ten papír, na něm stojí velkým písmem varování: JESTLI MI NEPOŠLEŠ TY PENÍZE, TAK SE SE SVOJÍ SESTROU MŮŽEŠ ROZLOUČIT.

Najednou mě bolí na hrudi a začnu brečet. ,,Musím ji okamžitě najít, k tomu potřebuji Jacobovu a Peterovu pomoct, musím je přesvědčit aby mi pomohli."
V tu chvíli jsem najedená jak nikdy předtím. Běžím nahoru po schodech se rychle převlíknout. Napíšu Petrovi, že s ním musím mluvit.
Já: Ahojky, potřebuji s tebou mluvit, jde o Angelu. Prosím odepiš mi.
Za nedlouho se objevila odpověď.
Peter: Ahoj, jasně sejdeme se před školou za 15 minut? A jen tak mimochodem odpustil jsem ti. Pa
J: Moc děkuji, ještě jednou bych se ti chtěla omluvit. Za chvilku jsem tam.
Peter: jj pa❤️

To srdíčko neřeším, vždyť má přítelkyni. Kouknu na hodiny, je 7:20. Rychle popadnu batoh a utíkám dolů. V domě je ticho, není tady nikdo kdo mi dá pusu na čelo když odcházím, není tady nikdo kdo mě bere kolem ramen, když jsem smutná, není tady nikdo, kdo by mi říkával, že mě má rád.
Otevřu dveře a vyjdu do nového dne, plného očekávání.
Dojdu ke škole a polije mne horko, a stáhne se mi žaludek.
,, Ahoj, jak se máš?... zeptám se ho, ale on se dívá do země a nic neřekne. Petere? Co se děje?",, Nic, co by se dělo?" odsekne a zamračí se.,, Chováš se odtažitě, co se stalo?" ,,Nic se nestalo, kolikrát ti to mám říkat?" Peter odešel a já zůstala stát jako solný sloup. ,,Vždyť byl v pohodě, asi má jenom špatnou náladu." Kráčím po cestě ke škole, když v tom mi cestu zastoupí Jacob.

,,Ahoj Jacobe, zrovna jsem šla za tebou." řekla jsem a čekala na jeho reakci. ,,Ahojky, a co jsi potřebovala?" ,,Poprosit tě jestli by jsi mi nepomohl, najít Angelu," odpověděla jsem mu. ,,Vždyť tvoje sestra je mrtvá, jak ji mám hledat?" ,,Koukni Jacobe, dneska ráno ležel na podlaze tento dopis, jako výhružka, což znamená, že Angela je naživu a ten chlap, co ji drží v zajetí mi už dvakrát volal." ,,OK, chceš pomoct?" ,,Jasně, byl by jsi hodnej, nevíš náhodou co se stalo Peterovi, je nějakej divnej." ,,Ne to nevím, já se ho optám, po škole ti napíšu, jo?" ,,Dobře, zatím."

Běžela jsem do třídy, protože už tak jsem měla zpoždění, profesorka byla ve třídě. ,,Omlouvám se, že jdu pozdě, řešila jsem důležitou věc." Nic neřekla, jenom mi pokynula ať si jdu sednout. Peter se na mně divně díval, co se děje? Vůbec nevnímám, jenom chci aby ten den skončil a já mohla domů. Po škole, jsem šla po cestě domů, když na mně volal Peter. ,,Jessico, Jessico stůj, stůj." Zastavím se a on mě doběhne. ,,Ahoj, promiň mi to ráno, pohádal jsem se s Jackie, a ona mi to pak vyčítala. Proto, jsem byl tak přešlej. Promiň, a Angelu, půjdu hledat moc rád, počítej se mnou." vysvětlí. ,,Dobře, omluva se přijímá, jsem ráda, že mi pomůžeš."

Večer si tak ležím v posteli, a píšu si s Jacobem:

Já: Tak co navrhuješ, abychom udělali jako první?

Jacob: No jako IT technik ti pomůžu zjistit odkud volá a pak ho najdeme.

Já: Tak a přineseš si sebou nějaké pomůcky k tomu vyšetřování?

Jacob: jasně, že jo. Tak zítra se stavím jo?

Já: Dobře, po škole ?

Jacob: jj po škole jsem u tebe. 😉

Já: dobrou noc a děkuji😘

Jacob: nemáš vůbec zač, dobrou Jessico😘