Šepot tajemství

Jessica

Probudím se v posteli. Co se stalo? Kouknu na hodiny, jsou 3 odpoledne. Pomalu se posadím. Hlava mne třeští. Ruka mě bolí, co se stalo, že mám obvázanou ruku? Zvednu se a pomalu jdu ke dveřím. V tom okamžiku, kdy sahám na kliku, tak se mi rozezvoní telefon.,, Kdo mi volá? " na displeji bylo Jacobovo číslo.,, Ahoj Jacobe, co se děje?"
,, Ahoj, nic se neděje, jen se chci ujistit, že jsi v pořádku." ,,Jasně, že jsem v pořádku, proč bych nebyla?",, No protože jsi před pár hodinami zkolabovala. ",,Co se stalo?",,No my jsme šli k vám po škole, pak jsi šla pro pití, po chvilce jsem tě našel na zemi s podřezaným zápěstím." překvapením zamrkám.
,,Aha..., jakto, nevíš kdo mi to udělal? Musím najít Angelu, pomůžeš mi? ",,Jasně za hodinku jsem u tebe. Pa"
Vyjdu do prázdné chodby. Chybí mi tu smích rodičů, chybí mi tu Angie.

Pamatuji si, jak jsme šli s našima kamarády k nám a chtěli si pustit horor. Přišli jsme k nám. Otevřu vchodové dveře a nechám je vejít dovnitř. Angela, Peter a Jacob pokračují chodbou. Já se zastavím, protože uslyším nějaký rachot dole ve sklepě. ,,Slyšeli jste to taky?" ,,Ne neslyšeli, ty se bojíš už teď?" ,,Ne, tak nic." Zanedlouho jsme už seděli u mně v pokoji a zapínali film. Pustili jsme si Zhasneš a zemřeš. Docela dobrý horor. Nikdy předtím jsem ho neviděla, ale líbil se mi. Poté se bavíme dlouho do noci, když v tom zaslechnu nějakou ránu. Otočím se na ostatní a zeptám se: ,,Slyšeli jste to taky?" první se na mně otočí Angela. ,,Co myslíš, že to bylo?" ,,Já právě nevím." Vstanu, vezmu do ruky basebellovou pálku do ruky a jdu pomalu dolů do přízemí. Pod nohama mi skřípou schody. Ostatní mně následují. Mám strach... První se vzpamatuje Angela, když ho uvidí jak vychází ze suterénu.,,Co tu chceš?" on jí neodpověděl. Co tu chce? Proč byl u nás v suterénu? To je vážně divný. ,,Odpověz mi, co tu chceš?" vytrhne mě Angela z mých myšlenek. ,,Nic, to ti nestačí jako odpověď?"
,,Vypadni, támhle jsou dveře tak nazdar." on nasupeně odejde a přitom se vražedným pohledem dívá na Angelu. Já si myslela, že to bylo kvůli tomu, co mu řekla. Ne, ono se mezi nima muselo stát něco horšího..

Přemýšlím kde Angela může být a jak ji dostanu od toho bídáka pryč. Zanedlouho slyším klepání na dveře.,, Ahoj, pojď dál. "
,,Čau, Jess jak je?"

,,Jak by mi asi bylo, když mám kolem zápěstí obvaz a třeští mne hlava. A ještě musím najít Angelu?",,Promiň. Jaký máš plán, kde začneme?",,Myslíš, že budu prohledávat celé město? Promiň, za moje chování, není mi dobře a mám o ni strach." Jen se zatvářil a posadil se na sedačku. ,,Nejdříve bych asi šla po stopě tomu parchantovi, který ji drží v zajetí." ,,Ty víš kdo ji drží v zajetí?" ,,No začalo to v nemocnici, tam mi volalo neznámý číslo, byl to nějaký chlap, a říkal, že jestli ho nebudu poslouchat tak s Angelou je konec, a pak mi volal znova a chtěl po mne peníze. To bylo ten den před tím, než jsi přišel k nám."
,,Aha, proč jsi mi o tom nic neřekla? Pomohl bych ti to vyřešit." ,,A pak mi přišel vyhrožovat, a tím mě podřízl to zápěstí." Vyhrknu to ze sebe, ani si neuvědomím, že na mně Jacob nevěřícně kouká, jako kdybych se úplně zbláznila, nebo si to celý vymyslela. ,,Děláš si legraci? Proč jsi nic neřekla, mohl bych ti s Peterem pomoct, vždyť víš, že jsme tu pro tebe. Víš kdo to je?" ,, Bohužel teď to už vím, kdo to je. Ex-přítel Angely ,Tom. To je takovej parchant." V tu chvíli, mi zase volalo nějaké číslo. Kouknu na mobil. Srdce se mi skoro zastaví. ,,To je on." řeknu Jacobovi. ,,Tak mu to zvedni." Dala jsem to na hlasitý hovor. ,,Ahoj Jessico, kde jsou ty peníze?! Čekal jsem na ně. No jak chceš, pokud mi je nepošleš tak bude s tvojí sestrou definitivní konec, zatím žije, ale kdoví na jak dlouho, že?"
,,Nebudu ti nic posílat, pusť Angelu, hned, nebo tě najdu a..." ,,Aha..tak ty mi vyhrožuješ, jo? Odvážná, ty si nepamatuješ, jak jsi za to zaplatila minule?" Tím hovor ukončil. Podívám se na Jacoba,který má zkamenělý výraz. ,,Co budeme dělat?" zeptám se ho.,,No to teda nevím. Víš, kde bydlí?"