Amnesty

14.

Pohled Jungkooka
,,Takže její oblíbenou písničku?" Usmál jsem se na Taeho. ,,Jo, třeba si vzpomene. Má ji moc ráda, skoro pokaždé když jsme někde byli a já si začal prozpěvovat mě poprosila abych jí ji zazpíval." Zasmál se Tae nad touto vzpomínkou. ,,Jo a myslím že tu dneska budeš spát" zasmál se ještě jakmile viděl že si mi Laura lehla na ruku a objela mě. ,,Asi jo, pokud mě doktor nevyhodí. Mohli by nás dát ale do stejného pokoje" zabručel jsem a oddělal Lauře z obličeje malý pramínek jejích hnědých vlasů.

,,Já asi půjdu, nechám ji na stole její telefon tak ji to pak jen řekni." Řekl mi Tae a ja přikývl. ,,Pozdravuj ostatní prosím. Ještě 5 dní a máte mě doma. Lauru prý tak za 9 až 10 dní, že si ji tu ještě nechají na pozorování. Jestli budou pak všechny výsledky v normě, můžeme ji odvést domů." Řekl jsem a zamával Taemu. ,,Počítáme s tím, jo a zítra přijdeme všichni." Usmál se a na to už odešel.

Pomalu se mi už taky začínali zavírat oči. Ještě jsem ale dal Lau malou pusu do vlasů a pak se také vydal do říše snů.

,,Spíš?" Promluvil někdo, jen jsem sebou cukl ale nijak nereagoval. ,,Kooku?" Promluvil někdo znovu nacož jsem už rozlepil jedno oko a díval se na bílí strop a pak se otočil na osobu vedle mě. ,,Promiň, asi jsem tu usl." Řekl jsem a pomalu vstával abych si sedl do vozíku a odjel. ,,To je dobrý, já jen že jsi studený, a na té peřině ležíš, měl by sis lehnout pod ni." Promluvila a usmála se na mě. Podíval jsem se pod sebe a opravdu. Sedím na peřině, takže jsem se trochu odsunul na stranu a z pod sebe ji oddělal a zakryl se tou polovinou, kterou jsem zalehl. ,,Nezavazím ti tu nějak? Já klidně půjdu, nebo není ti to nepříjemné?" Zeptal jsem a díval se na ni. ,,Nevadíš mi tu a v pohodě. Mám pocit že je to v pořádku.. nějak se mi to líbí." Řekla a trošku v obličeji zrudla. Jak já toto její chování mám rád. Usmál jsem se a objal ji. ,,Dobře" řekl jsem a po chvíli už slyšel tiché a pravidelné oddechování. ,,Musíš být pořádně unavená." Pohladil jsem ji po zádech a pokusil se opět usnout.