Elizabeth

Part 5

Rozhodla jsem se jít s pravdou ven. Řekla jsem mu o všem. Zatížila jsem ho svými problémy a z části se mi i ulevilo. Ne, že bych si myslela, že mi pomůže, to rozhodně ne. Ale prostě bylo hezké, že mě vyslechl. A teď nastala ta trapná chvíle ticha. Podle mě nevěděl co má dělat. Jestli mě litovat, že nemám rodiče a nedodělám školu nebo dělat, že to co teď ví nijak neovlivnilo jeho přístup ke mně. Ale je jasné, že ovlivnilo.

Najednou se zastavil a na něco se díval. Když jsem se postavila vedle něj, tak abych na tu věc měla lepší výhled zjistila jsem, že se nedívá na NĚCO, ale na NĚKOHO. Stál tam ňejaký kluk s holkou a líbali se, jako by nebylo zítřka. Nechci být hnusná, ale ta holka vypadala jako šlapka.

"Děje se něco?"zeptala jsem se, protože Milesův pohled byl fakt zvláštní. Vypadalo to, jako by se měl každou chvíli rozbrečet. Vím, že tomu klukovi asi záviděl, protože já nikdy nebudu vypadat jako ta bruneta, ale mohl se to snažit aspoň trochu zakrýt. Docela mě to zamrzelo.

"Moje ex."řekl tiše. Stál tam jako opařený. "Ona, ona mě podváděla, ale s jiným, než s kterým tu je teď."vykoktal a ukázal tím směrem kde stáli. Bylo mi ho vážně líto. Ale potvrdilo to, že můj odhad byl správný. Ono se říká: Nesuď knihu podle obalu, ale na týhle holce bylo prostě od začítku vidět, že je děvka. Dostala jsem super nápad, chtěla jsem ho trochu pobavit a vím, že mě ta holka potom bude nenávidět, ale co? Aspoň na mě bude mít nějaký názor a to je lepší, než kdyby neměla žádný, nebo ne? Přece se říká, že je dobré mít na co nejvíc věcí vlastní názor. Rozšiřuje to obzory a tvoří osobnost. A když jsem sama sebe obalamutila touhle naprostou kravinou pomalu jsem se odplížila do nějakého obchodu se zdravou výživou. Bloudila jsem pohledem po regálech a pak našla to pravé. Prodávali tam věc s nápisem: Zdravé štávy 100% z ovoce a ovocné dužiny. Vypadalo to, s prominutím, jako by někdo nablil do kelímku, pak se to zavíčkovalo a prodávalo nic netušícím zákazníkům. Prostě fakt humus. Přišla jsem blíž k regálu a vzala tu věc do ruky. Když jsem si představila, že to někdo vážně pije dělalo se mi mdlo. A když mé oči zabloudily k cenovce udělalo se mi mdlo po druhé. No nic, prostě to budu brát jako Vánoční dárek pro Milese.

Zaplatila jsem tu nechutnost a opustila obchod. Miles pořád stál na tom samém místě a díval se pořád tím směrem. Ani si nevšiml, že jsem odešla. A co bylo ješte horší ti dva se furt olizovali. Musím uznat, že mají výdrž. Zhluboka jsem se nadechla a s tou největší elegantností a sebejistotou, jakou jsem kdy dokázala předstíral jsem vyrazila směrem k těm dvou. Obešla jsem Milese, ale nevím jestli si vůbec všiml, že to jsem já. Pokračovala jsem a dodala k tomu nenucený úsměv. Začínalo mě to vážně bavit. Když už jsem byla blízko u nich odvíčkovala jsem tu věc. Bože, tak hrozně páchla! A už mi zbývalo jen pár kroků.

Úplně náhle a nečekaně se mi podlomily nohy a ta odporná věc skončila na hlavě té holky. Samozdřejmě to nečekala a tak hrozně vykřikla. Ten kluk napřed nevěděl, která bije. Ale přitom jak ta bruneta zaječela ji automaticky odstrčil a ona upadla. Pak jí ta hnusná šťáva stekla do pusy a ona začala hrozně prskat. Řeknu vám, že to byla docela estráda. Všichni, co v tom nákupáku teď byli se dívali jen na nás. "Promiň, promiň, moc se omluvám, to jsem nechtěla!"začala jsem s hranou lítostí v hlase. "Nemůžeš dávat pozor, krávo blbá!"prskala. Trochu mě ta nadávka naštvala, ale na druhou stranu se jí nedivím. "A jak za takovej hnus můžeš utrácet, vždyť je to tak odporný!"dodala. "No to teda jako brzdi, je to ta nejlepší věc, co jsem kdy ochutnala."napřed jsem se snažila o vyčítavý ton, ale nakonec jsem se rozesmála. A nebyla jsem sama. I Miles vypadal, že se dobře baví...