V den mojí schůzky všechno hrozně rychle utíkalo.
,,A v kolik tě vyzvedne?'' zeptala se Nancy kdy jsem jí pomáhal uklidit studio.
,,Sakra. Bude tady za pět minut. Měl jsem při focení mobil v šatně.'' udeřil jsem se dlaní do čela a protočil jsem očima.
,,Klid, vypadáš skvěle.'' ujistila mě Nancy a bodře mě plácla do zad.
Jako naprostý uzlíček nervů jsem čekal před studiem až přijede Rick.
,,Můžeme vyrazit?'' ozval se uhrančivý hlas za mými zády a já jsem leknutím ucukl.
,,Jo, jasně.'' vyzněla má odpověď ze které jsem se snažil odstranit veškerou nervozitu.
Podržel mi dveře od svého Mustanga, nastoupil jsem a zatímco je Rick zavíral tak já jsem si zapínal bezpečnostní pás.
Do jeho přepychového domu jsme díky rychlosti jeho ''koně'' dorazili deset minut.
Vystoupil jsem z auta, Rick mi podržel dveře od domu a já jsem s potěšeným úsměvem vešel dál.
,,Červené, bílé, nebo něco silnějšího?'' zeptal se držíc dvě lahve ve svých rukou.
,,Voda stačí.'' naznačil jsem nervózním hlasem.
,,Ale no tak! Žádný zážitek nikdy nezačal slovy: Když jsme pili vodu.'' přesvědčoval mě Rick se skleničkou červeného v ruce.
S tichým zasmáním jsem z jeho ruky převzal skleničku vína a po cinknutí na dnešní večer jsem jemně usrkl.
,,Tak jak ti chutná ledové víno?'' pokynul rukou se sklenicí a já se jen usmál.
Po hlavním chodu příjemné konverzaci přišel čas na dezert.
,,Máš rád zmrzlinu? Mám tu ještě dva kelímky. Tolik jsem se věnoval hlavnímu chodu až jsem z toho zapomněl na dezert.'' jeho smích se rozezněl po celém domě.
,,Jasně. Jakou máš?'' zeptal jsem se pobaveně.
,,Jogurtovou s medem a mandlemi nebo se slaným karamelem.'' nabídl a já v tu chvíli nevěděl co znělo líp.
,,Ale vím o něčem co by bylo ještě lepší.'' poznamenal a já jsem začal cítit jak mi víno stoupá do hlavy.
Natáhl svoji ruku k té mojí, kterou lehce pozdvihl a hladil její hřbet.
Srdce mi bušilo jako o závod.
,,Vsadím se, že tvé rty jsou daleko sladší než všechna zmrzlina na světě. Smím ochutnat?'' zůstal jsem sedět jak přilepený s očima dokořán a se rty mírně nastevřenými.
