3.

95 13 0
                                    

Nemohl se ani otočit. Bylo jich víc a posílali jednu kletbu za druhou. Hůlka mu vylétla z ruky hned, když ji vytáhl z rukávu. Dostal strach a po pár chvilkách začal ztrácet vědomí. Po chvíli viděl jen mžitky, ale najednou nikdo na něj neposílal kletby, chtěl vstát a utéct, ale neměl dost síly. Když se snažil vstát, ztratil ještě větší sílu a omdlel. Nevěděl, jak dlouho spal. Probudil se a podíval se na hodinky. Pomyslel si ,,Skvělé, když jsem omdlel, že to bylo skoro pět hodin večer a teď je sedm hodin následujícího dne." Posadil se, až teď mu došlo, že je na neznámém místě. Začal se rozhlížet po místnosti, bylo to tu pěkné a útulné, zkrátka menší pokoj s postelí, šatní skříní a oknem a menším nočním stolem. Usmál se místnost se mu líbila, pokoj byl prostý, ale stále měl své kouzlo. Seděl na okraji postele a položil chodidla na studenou zem. Po chvíli uslyšel nějaký zvuk konvice. Věděl velmi dobře, že ho zachránil čaroděj, ale Harry už dlouho používal mnoholičný lektvar, aby ho nikdo nepoznal. Nevšiml si toho, ale že jeho lektvar přestal účinkovat. Vešel do kuchyně a očekával, že je v jasných barvách, ale tenhle majitel ji měl v tmavším vzoru a všechno bylo tak krásné, leč jednoduché. Dokonalá sinfonie. Pohled stočil k lince a uviděl muže stojícího zády k němu, Harry ho začal skenovat pohledem. Muž je vysoký a měl trochu delší hnědé vlasy. Podle toho, jaké oblečení měl neznámý muž, si Harry myslel, že bude štíhlý. Hleděl na muže a přemýšlel, jak zahájit rozhovor, protože věděl, že kašel by byl divný a pak by nevěděl, jak pokračovat. Proč jsi mě zachránil? Nebo kde to jsem? Kdo jste? Musel začít normálně. Zhluboka se nadechl a vydechl ,,Em... Dobré ráno. "

After all this time? (Snarry)Kde žijí příběhy. Začni objevovat