After all this time? (Snarry)

1.

Sám byl odsouzen zůstat navždy sám. Všichni si myslí, že je mrtvý, stejně jako pravda, kterou si vzal s sebou. Všichni si myslí, že je vrah, který zabil jediného člověka, který mu kdy věřil. Tohle byl Snapeův život. Život chladného profesora z Bradavic. To byl život Severuse Snapea. Neměl nikoho, všichni buď zemřeli, nebo je zabil on. Nikdy neměl na výběr. Žádné dvě možnosti, nikdo se ho neptal, jestli souhlasí. Život, který nyní žil, si nevybral. Všichni v něj ztratili důvěru, ale neznali jeho pravé já. Nikdo nikdy nepoznal Severuse Snapea jako citlivého člověka, protože měl zakázáno projevovat své emoce. Emoce považoval za slabost, kterou nesměl ostatním ukázat. Nikdo nesměl vědět, čeho se nejvíce obával, nikdo nesměl poznat strach, který cítil. Nikdo nesměl poznat samotu, kterou tak nenáviděl, ale jen samota mu byla pomocníkem, oporou. Pak je tu temnota. Tma byla jeho jediným opravdovým přítelem, nemluvila, byla tichá a on mohl přemýšlet jen v chladu, tmě a tichu. Tyhle tři věci byly jediné, které kdy měl na celý život. Tma, ticho a chlad. Za nimi byla samota, samota byla nejhorší, sžírala ho. Chtěl mít někoho, komu by se mohl svěřit s problémy, se strachem, s bolestí, ale nikdo takový neexistoval. Nikdo tu pro něj nebyl, zvykl si na to a považoval za svůj osud být navždy sám. Nemohl však přestat myslet na to, jaké by to bylo mít někoho, kdo by ho opravdu miloval, kdo by tu pro něj byl, ať už by byl jakýkoli a ať už by se v minulosti stalo cokoli. Takovou, která by ho nesoudila jen podle toho, co říkají ostatní. Ten, kdo by ho bral takového, jaký je. Toho, kdo by v srdci Severuse Snapea znovu zažehl lásku. Občas, když viděl hloupě padat hvězdu, si přál, aby někdo takový existoval, jen aby ho konečně pochopil a podpořil v těžkém životě, těžké noční můře, v níž musel žít. Naděje, kterou vlastně nikdy neměl, se pomalu naplňovala. Naděje, v niž věřil, ale která ho mnohokrát zradila. Nehodlal být naivní, říkal si, že ti, kdo dávají najevo svou slabost, jsou příliš slabí. Jenže on byl stejně slabý jako oni, když uzavřel své srdce, uzavřel se před světem, a tak se mu věci vrátily. Uvědomil si, že být sám je stejně slabé jako někdo, kdo dává najevo své emoce. On sám byl odsouzen k tomu, aby byl navždy sám. Všichni si mysleli, že je mrtvý, stejně jako pravda, kterou si vzal s sebou. Všichni si myslí, že je vrah, který zabil jediného člověka, který mu kdy věřil. Takový byl Snapeův život. Život chladného profesora z Bradavic. To byl život Severuse Snapea. Neměl nikoho, všichni buď zemřeli, nebo je zabil. Nikdy neměl na výběr. Žádné dvě možnosti, nikdo se neptal, jestli souhlasí. Nevybral si život, v jakém teď žije. Všichni v něj ztratili důvěru, ale neznali jeho pravé já. Nikdo nikdy nepoznal Severuse Snapea jako citlivého člověka, protože si své emoce zakazoval. Emoce považoval za slabost, kterou nemohl ostatním ukázat. Nikdo nesměl vědět, čeho se nejvíce obával, nikdo nemohl poznat strach, který cítil. Nikdo nesměl poznat samotu, kterou tak nenáviděl, ale jeho jediným pomocníkem byla právě samota. Pak se setmělo. Tma byla jeho jediným opravdovým přítelem, nemluvila, byla tichá a on mohl věřit jen v ticho, sám a chladný. Tyto tři věci byly jediné, které za celý svůj život prožil. Tma, ticho a chlad. Za nimi byla samota, samota byla nejhorší a pohltila ho. Chtěl se někomu svěřit s problémy, strachem, bolestí, ale nikdo takový neexistoval. Nikdo nebyl pro něj, a on si na to zvykl a považoval to za svůj osud navždy. Nemohl však přestat myslet na to, jaké by to bylo mít někoho, kdo by ho miloval, kdo by byl pro něj, bez ohledu na to, jaký je a co se stalo v minulosti. Někoho, kdo by ho nesoudil podle toho, co říkají ostatní. Takového, který by ho bral takového, jaký je. Toho, kdo v srdci Severuse Snapea znovu zažehne lásku. Občas, když viděl hloupou padající hvězdu, si přál, aby někdo existoval, aby ho konečně pochopil a podpořil v těžkém životě, v těžké noční můře, v níž musel žít. Doufala, že se mu to pomalu nikdy doopravdy nestane. Naděje, v niž věřil, ale ona ho mnohokrát zradila. Nebude naivní, ,,Ti, kteří ukázali svou slabost, jsou příliš slabí."Jenže on byl stejně slabý jako on, když uzavřel své srdce, uzavřel se před světem, aby se mu věci vrátily. Uvědomil si, že být sám je stejně slabé jako někdo, kdo projevuje své emoce. Byl sám, velká část slabosti a síly, která z něj kdysi vyprchala, umírala. Byl sám a zranitelný a jeho síla slábla. Umíral a nevěděl, jak se zachránit. Vzdal se života profesora Snapea.