I'm a Sucher For Pain [MadaNaru] ✓

76. Musíme to vzít do vlastních rukou

Vím, že se mnozí zřejmě těšili na perličky z Kibova života, ale to vás bohužel zklamu. Místo toho jsem Vám nachystala něco jinačího :D No a tak za dvě kapitolky se můžete těšit konečně na role play ^-^ 

,,No... Tak tebe bych tu rozhodně nečekal," prohodil o pár dnů později šedovlasý muž, když do jeho kanceláře, po vyzvání vstoupil známý hnědovlásek. 

Nasadil na svém obličeji známý úšklebek a pokynul mladíkovi, aby si vzal místo. Jen co ho uviděl, došlo mu, o čem bude nejspíš řeč.

Kiba se posadil a nervózně se ošil.

,,Hele... Nešel bych sem, kdyby to nebylo nutné," zamumlal nakonec.

,,Chceš vodu, kafe, čaj nebo něco jiného?" nadhodil Hidan vychovaně.

,,Ne, díky. Nezdržím se dlouho." zavrtěl Kiba hlavou.

,,Hádám, že tě sem přivádí vztah těch dvou," odtušil bleskově rudoočko a pohlédnul na mladíka.

Ten jenom trhaně přikývnul.

,,Naruto ho má rád... M-myslím ja-ko... Víc, než rád, jestli mi rozumíš," zadrhnul se.

Hidan přikývnul.

,,To Madara jeho taky,"

Kiba rozšířil hnědé oči překvapením.

,,Opravdu?" vydechnul.

Starší muž znovu přikývnul.

,,Jen je tvrdohlavej jako beran... Pracuju na tom už poměrně delší dobu, ale doteď jsem s ním pořádně nehnul," vysvětlil mu.

,,P-pracuješ?" nechápal ho Kiba.

,,Jo. Pořád mu vtloukávám do hlavy, že Narutovi na něm záleží určitě i jinak, než jako na svém Pánovi. Jenže on si prostě nechce připustit to, že by i jemu záleželo na něm... I když to ten střet s Gaarou přímo podtrhuje."

,,Takže o tom víš? To, co se stalo?"

,,Jistě. Madara za mnou byl ještě ten večer."

,,Mě Naruto volal,"

,,Takže," zamumlal Hidan, opřel si lokty o stůl a o spojené dlaně si opřel bradu, ,,co s tím? Máme tu dva zamilované tvrdohlavé idioty, co se nevysloví, pokud je nedonutíme." shrnul jejich ,,zasedání".

,,Naruto se bojí, že když se vysloví, ohrozí tím jejich smlouvu,"

Šedovlásek přikývnul.

,,To je pochopitelné,"

,,Taky se bojí toho, že jsou moc rozdílní,"

,,To Madara taky,"

Kiba si povzdechnul.

,,Tak co s tím uděláme?" podíval se na staršího muže s otázkou v očích.

Vážně mu na štěstí jeho přítele záleželo.

,,Těžko je můžeme zavřít někam do společné místnosti a nepustit je do doby, než si přiznají svoje city," ušklíbl se Hidan, ,,i když to samozřejmě není nápad k zahození," pokrčil rameny.

Kiba protočil očima.

,,A co jim oběma říct, že ten druhý to cítí stejně?" nadhodil hnědovlásek zamyšleně.

,,Madara by si myslel, že si z něj dělám jenom prdel a chci ho vidět se ztrapnit," odvětil starší.

,,Hm... To Naruto nejspíš zareaguje stejně," zamručel nakonec souhlasně mladík.

,,Musíme to vzít do vlastních rukou... Ale nějak šikovně, chápeš? Nemůžeme na ně nic vybalit, oba jsou chytří a když nebudeme opatrní, prokouknou nás,"

,,Jak je možný, že to všichni vidí, ale oni ne?"

,,Protože to jsou tvrdohlaví berani?... Navíc... Madara je poznamenán minulostí a nejspíš se s tím ještě pořád nesmířil."

˚•˚•˚

Kiba se musel po odchodu z Hidanovy kanceláře hodně přemáhat, aby svému příteli nezavolal a nesdělil mu všechno, co zjistil. Nebo aspoň to podstatné – Madara ho má taky rád. Možná tady bylo ještě brzy na to, hovořit o lásce, ale oba k sobě měli vzájemnou náklonost a záleželo jim na sobě mnohem víc, než tak, jak by podle jejich smlouvy mělo. 

Nasednul do auta a nastartoval. Pěvně svíral volant a chvíli hleděl před sebe. Možná to, že ho seznámil s Gaarou a domluvil mu s ním tu schůzku, tohle všechno celé rozjelo a ti dva si možná konečně uvědomovali skutečnost, že se mají rádi. Jen byli prostě oba dva tvrdohlaví. Na tom by se mohl shodnout kde s kým. 

S tichým povzdychem vyjel z parkoviště před firmou, kde šedovlásek pracoval a zařadil se do plynulého městského provozu. 

,Musíme to vzít do vlastních rukou,' přehrával se mu v hlavě Hidanova slova, jako jeho nová mantra, ,Jenže jak? Co musíme udělat, aby si to ti dva konečně přiznali? Jak je k tomu donutit, aby na nás nepadlo podezření?' bloumal zvědavě a projížděl přitom ulicemi města.

Na jedné z křižovatek zatočil doleva, na druhé doprava a třetí projel rovně.

,Jak mu naznačit, že by měl na Madaru se svými city vyrukovat? Nebo opačně? Madaru si musí vzít do parády stejně Hidan, s ním já nic nezmůžu.'

˚•˚•˚

Naruto se právě oddával velmi příjemné chladné sprše. Nechával si kapkami vody promasírovávat ztuhlé tělo a užíval si tu relaxaci. Přejížděl si po těle napěněnou houbičkou sprchovým gelem a drhnul zlehka svoji opálenou kůži. 

Ani on nemohl pořád z hlavy dostat Kibův rozhovor, který včera vedli u rybníku, ani Madarovi slova, která slyšel před u během toho báječného sexu. Přisuzoval to zejména jenom rozkoši a zatemnění mysli vzrušením, než aby to bral vážně. Nicméně věta, že mu bude patřit už navždycky, se mu zaryla hluboko do mysli a vždy se musel pousmát, když si na ni vzpomněl. Stejně jako teď.

,Jenže spolu nikdy nebudeme,' pomyslel si vzápětí smutně, ,Prostě není šance,'

˚•˚•˚

Madara v tu stejnou chvíli relaxoval na své zahradě na rozkládacím lehátku pod slunečníkem a upíjel si v klídku namíchanou skotskou s ledem. Neměl rád přímé slunce, jeho pokožka se vždycky snadno a rychle spálila a pak vypadal poměrně dost směšně. Byl na svou bledou pokožku docela pyšný, velmi kontrastovala s jeho havraními vlasy a ještě černějšíma očima a ostrými rysy. Byl úplný opak toho blonďatého divočáka s pomněnkovýma očima.

Při vzpomínce na něj se musel slabě pousmát a slastně mu zavibrovalo v podbřišku, když si vzpomněl na jejich poslední setkání. Pak jej však u srdce bolestně bodlo. 

Když nepočítal ten rádoby vztah na střední škole, nikdy neměl pořádného partnera. Tobiramu ani ostatní submisivy nemohl počítat. Vždycky byl vlastně sám, a teď by se měl na ,,stará" kolena zamilovat a prožívat lásku jako nějaký mladý puberťák.

S úšklebkem zavrtěl hlavou a napil se příjemně studeného nápoje.

,Už to prostě doklepu sám a tečka... Teď jsem prostě jenom platonicky poblázněnej a až nám vyprší smlouva a nebudeme se moci pořádně vídat, zapomenu na něj a vymažu ho ze života,' snažil se si to vsugerovat.