I'm a Sucher For Pain [MadaNaru] ✓

42. Příprava

Naruto roztřesenou rukou zmáčknul domovní zvonek. I když měl ve vlastnictví Madarovy klíče od domy, tentokrát si nedovolil vstoupit bez ohlášení dovnitř. Něco tichého v hlavě mu říkalo, že je nejlepší dát mu vědět, že je tady tím, že zazvoní, než aby drze vpadnul do jeho domu.

Netrvalo to ani pár sekund a černovlasý dominant s poměrně ustaranou tváří mu otevřel dveře.

,,Ahoj," vydechl nervózně blonďák a přešlápnul na místě.

Nervozita a nevědomost jeho tělem prostupovaly mnohem intenzivněji, než vůbec ten první den, kdy se tady objevil s tím, že jeho smlouva začala.

,,Ahoj," zamumlal Madara a ustoupil mu ze dveří, aby mohl projít dovnitř.

,,On už je tu taky?" zeptal se tiše mladší a menší z nich.

,,Ne, dorazí až na osmou... Vážně jsi plně rozhodnutý, že to chceš podstoupit dneska? Ještě to můžu zrušit."

,,Proč mám takový pocit, že prostě nutně chceš, aby se to dnes neudálo? Cítím se fajn, i když bych ráno radši nebyl."

,,Protože nevíš, do čeho pořádně jdeš,"

,,Tajíš mi snad něco?"

,,Ne, ale možná potom, co ti povím, jak to normálně chodí, změníš názor a budeš to chtít odvolat... Jdi si sednout do obýváku,"

Naruto se na něj lehce zamračil, ale poslechl ho. Prošel chodbou a zamířil do obývacího pokoje, kde se ihned posadil na gauč. Teď byl nervózní dvakrát tolik, ale nemohl couvnout. Když se pro něco rozhodne, jde si tvrdě za svým, ať to stojí, co to stojí.

˚•˚•˚

,,Tak mluv... Co mě můžeš potkat horšího, než to, že mě bude trestat člověk, na kterýho mám nehoráznou averzi?" vydechnul skoro zničeně blonďatý spisovatel, když se i Madara objevil v obývacím pokoji s dvěma plechovkami piva.

Samozřejmě protentokrát nealkoholického.

,,Radši bych nějakej alkohol," zamručel Naruto nespokojeně, ale plechovku si vzal.

,,Nesmíš," odvětil Madara se zavrtěním hlavy.

Naruto si povzdechl a trochu se napil.

,,Tak už mluv, nebo mi vážně hrábne. Tváříš se jak umučení boží."

Madara se i přes veškerou snahu musel lehce poušklíbnout. Proč tenhle kluk má tendenci všechno zlehčovat?

,,Tobirama má na trest devadesát minut čistého času," začal Madara poněkud klidným hlasem, avšak jeho tvář vypovídala svoje.

Rozhodně klidný nebyl. Kdo ví, co se v Tobiramově bílé kebuli zrovna honilo za perverzní představy.

,,Devadesát minut?... To jako devadesát minut na mě bude sahat?! Jako, že mě devadesát minut bude řezat plácačkou přes zadek?" vyprsknul pohoršeně Naruto.

Madara s posmutnělým úšklebkem zavrtěl hlavou.

,,Může si s tebou dělat po dobu devadesáti minut, co chce, aniž bych mu v tom mohl zabránit. Já se budu moci akorát přidat, pokud dovolí."

Naruto párkrát zamrkal víčky. Snad aby se probral z tohohle pěkně pitomého snu.

,,C-co chce?"

,,Tohle není trest, kterým sis prošel se mnou, když ses mě například dotknul, nebo ses udělal dřív, než si měl... Tohle je něco zdaleka jiného."