I'm a Sucher For Pain [MadaNaru] ✓

80. Ponížení

,,Osm," zamručel Naruto ochraptělým hlasem a spustil se tak, aby měl natáhnuté paže.

V tu chvíli přistála na jeho hrudi rána, až překvapeně vyhekl a málem se pustil. Vyhledal černý, již vzrušením žhnoucí pohled.

,,Snad sis nemyslel, že to bude jednoduché," ušklíbnul se dominant potěšeně a pro jistotu jej znovu přes hruď mrsknul důtkami, ,,Pokračuj, nikdo ti neřekl, že máš přestat," 

Naruto pevně sevřel tyč v rukách. Zatím ještě nebyl úplně unavený, ještě jich pár určitě zvládne, i když tohle mu to bude sakra ztěžovat!

,,D-devět," vydechnul a na zádech ucítil plesknutí kožených proužků.

A hned na to na svém zadečku ukrytém pod látkou kalhot, kde Madara ránou rozhodně nešetřil. 

,,D-deset," usyknul.

Cítil pnutí v rozkroku. Tohle bylo jiné, než obyčejný výprask, při kterém musel držet krotce jako beránek. Fyzická námaha spojená s mrskáním důtek se vlastně skvěle doplňovala.

Černovlasý dominant fascinovaně sledoval, jak se při každém švihnutí, proužky černé umělé kůže otírají o tu skutečnou. Pozorně sledoval každé napnutí pevných svalů toho hříšného mladého těla. Poslouchal bedlivě každý ostrý nádech nebo ztěžklý výdech, který jemu samotnému rozvibrovával vnitřnosti. Vzrušeně pozoroval kapky potu sjíždějící po vyrýsovaném bříšku nebo zádech, a vpíjejí se do lemu kalhot. 

Sledovat ho při tomhle cvičení bylo víc, než opravdu rajcovní. Chlouba uvězněná v jeho kalhotách sebou příjemně cukala a chtěla se co nevidět dostat z toho těsného nepohodlného prostředí.

Madara mladíka opravdu ranami nešetřil. Tentokrát si opravdu servírky nebral a trpělivě čekal, kolik toho blonďák snese. 

Ten to však nevydržel při osmnáctém shybu a kdovíkolikáté ráně. Ani jeden z nich netušil, zda to bylo u přemírou cviku nebo zběsilosti a tvrdosti ran. 

Prsty svírající vodorovnou tyč povolily a on se spadl zadýchaně na kolena. Dlaněmi se opřel o zem a předklonil se. 

,,Tse, tse, tse... Jsi opravdu neschopný," zavrčel Madara nespokojeně a opět k němu přiklekl na jedno koleno. 

Vztekle jej chytil za čelist a donutil ho, aby se mu zadíval do tváře.

Naruto musel uznat, že se do své role opravdu výborně vžil, ale přesto ho vzrušení probleskávající mu v očích prozrazovalo. Byla to jenom hra. 

,,Většího lempla, než jsi ty jsem opravdu pod svá křídla nedostal... Proč si se sem hlásil, když na to očividně nemáš?!" 

Naruto nechápal, jak ho tohle ústní ponižování a dá se říci výsměch mohlo vzrušovat. Na jednu stranu se cítil opravdu jako totální lempl, ale na druhou stranu jeho penis na všechna ta nehezká slova vzrušeně reagoval.

,,To už si snad zapomněl i mluvil?!" 

Do reality ho dostal až zhrublý hlas jeho dominanta. Zamrkal a podíval se mu do tváře.

,,N-ne, pane," vydechnul.

,,Tak mi laskavě odpověz, kadete," zamračil se Madara.

Blonďák se rychle musel zamyslet nad tím, na co se ho to jeho důstojník vlastně ptal. 

Tahle forma slovního ponižování ho vzrušovala, až se z toho cítil poměrně divně. Přece jen, koho sakra může vzrušovat to, když ho někdo ponižuje? Ať už fyzicky nebo nějak jinak?