Spřízněné duše

9 - ona

      Flashback
Balily jsme si se sestrami poslední věci , když jsme uslyšely ze zdola rámus . Opatrně jsem vyšla z pokoje na chodbičku a nakoukla za roh .
Pod schodištěm stál chlap s polodlouhýma hnědýma vlasama a s maskou přes obličej . Pohled mi sjel na jeho kovovou ruku , kterou držel mamku , zatímco druhou už normální rukou ji držel u hlavy zbraň . Podivně mě zamrazilo . Otec se na něj snažil mluvit , ale jediné čeho se mu dostalo bylo pár mě neznámých vět v ruském jazyce , pronesených výhružným tónem . Rychle jsem doběhla zpět do pokoje . ,,Holky u nás je nějakej ruském terminátor a drží mamce u hlavy zbraň ," vyhrkla jsem nešťastně a vyděšeně . ,, Co to meleš ," spustila naštvaně Rachel , jedna z mích starších sester . ,,Ne vážně já si nevymýšlím , musíme zavolat policii , klidně se pojď podívat , když mi nevěříš ." Rachel se na mě otráveně podívala , přičemž potichu utrousila něco ve smyslu , že by mi měli zakázat dívat se s tátou večer na televizi , že pak mám moc bujnou fantazii , ale vstala chytla mě za ruku a šla se mnou do chodbičky . Zbožňovala jsem jí . Rachel byla moje nejstarší sestra a vždycky mi věřila , chodila se mnou večer na záchod , když jsem se bála , četla mi pohádky , brala mě ven . Proto jsem jí oplatila stisk a teď už sebejistěji jsem šla s ní . U rohu chodby však ztuhla a hleděla že schodiště dolů . Muž tam pořád stál s výhrůžným výrazem a mířil na mamku zbraní , mezitím co mu táta podával nějaké papíry , majíc v očí vyděšenost . Rachel , která mi tiskla ruku nyní tak pevně , že mělo mé desetileté já pocit že mi zlomila slad všechny kosti v ruce mi pošeptala ,,musíme pryč a zavolat policii ." Potichu jsme došly za holkami , které seděli na posteli se znuděným výrazem puberťáka , který se změnil do vystrašeného , jakmile spatřily ten Rachelin . ,,Musíme rychle pryč , vážně tam je chlap s puškou ." Zašeptala a vzala do ruky mobil s úmyslem zavolat policii . ,, Musíme vylézt oknem a seskočit dolů , přes dům se nedostaneme ." V tu chvíli se domem ozval výstřel, a my ač úplně vyděšené , vyběhly jsme všechny na chodbu , už jen aby jsme sledovali jak náš táta dopadl na zem s prostřelenou hlavou . Sledovaly jsme šokem ztuhlý vyděšený výraz mamky , který se ale změnil na odhodlaný jakmile nás zahlédla . Mamka zničehonic pohla rukou a rychlým pohybem mu vyrazila zbraň z ruky . Útočník nyní už beze zbraně , která ležela kus od nich , zvednout jí by znamenalo odvrátit pozornost od ženy , uchopil matku oběma rukama za krk a začal jí škrtit . Trvalo to snad věčnost než se přestala bránit, a když pak pustil její bezvládné tělo na zem , ze rtů se my ozval táhlý zoufalý vzlyk . Sestry se po sobě vyděšeně podívaly , protože muž ten zvuk zaznamenal a podíval se směrem ke schodům vedoucím do druhého patra a vydal se nahoru . Jedna ze sester mě rychle chytla  za ruku a všechny jsme se rozběhly spátky do pokoje . ,, Sakra ," zanadával Linda , po tom co se jí nepodařilo otevřít okno , kvůli dětské pojistce . Kroky už byly slyšet za dveřmi , tak nám nezbylo nic jiného než se schovat po pokoji . Linda s Tarou se schovaly pod postele a já s Rachel jsme zalezly do naší obrovské skříně . Slyšely jsme zavrzání dveří a následné kroky , jak útočník vešel do pokoje . Ráchel mi připlácla dlaň na pusu , protože jsem začala znovu brečet . Byla jsem totálně vyděšená poslouchajíc těžké mužské kroky , rozléhající se po pokoji . Slzy mi z očí padaly jako hrachy , když jsem zaslechla pištivý výkřik mojí sestry Lindy . Muž jí vytáhl z pod postele a s pistolí kterou měl nyní opět v rukou jí prostřelil hlavu . Více jsem se přitiskla k Rach , zatímco tohle udělal muž i s Tarou . Když zvuk výstřelu utichl vydaly se jeho kroky ke skříni , která nám momentálně sloužila jako naše skrýš . Skoro jsem ani nedýchala , když se dveře skříně rozlétly a kovová ruka toho muže vytáhla sestru ven a a hodila s ní o zem . Nyní jsem se choulila v rohu skříně sama s očima pevně zavřenýma a poslouchala jak vrah ukončuje i její život . Poté přišla řada i na mě , jeho dlaň při dotyku s mou kůží ztuhla ale i tak mě vytáhl ven , i když už podstatně jemněji . V rameni v místě kde mě držel procházelo horko a zároveň chlad , celé tělo mi zachvátila třesavka . Věděla jsem o co jde i když jsem tomu nemohla uvěřit . Ten pocit nám popisovaly Racheliny kamarádky . A pak jsem mu prohlédla do očí a hlavou mi běžela jen jediná věta . Proč on .
     End od flashback