Supernatural School

🔹9. Pátrání začíná🔹

Pohled Fyraju Kenway
Nooooo, to si nové členky v naší kolejí tedy moc neužíváme, pořád někam mizí a chodí často za Claudem. Láska je vážně podivná, naštěstí já na to myslet nemusím. Hledím si jiných věcí, než je láska a samé líbačky cizích na veřejnosti, abyste ukázali, co všechno umíte. Kdybych chtěla, tak to si raději zajdu na nějakou přehlídku jazyků, než se dívat, jak se olizují jako by měli něco dobrého v ústech. Fuuuuj, nechutné!!! Bleee…

Zatím, co jsem v myšlenkách zvracela z toho, jak se lidé líbají, narazila jsem na Luminttis, která právě vycházela z ošetřovny. Houkla jsem na ni, aby si mě všimla dříve, než zase zmizí někam do ústraní. „Hey!! Luminttis!!“ popoběhla jsem k ní s pozdravem ve tvaru úsměvu od ucha k uchu. „Ahoj Fyraju. Potřebuješ něco??“ úsměv mi oplatila. „Nene, jen za kým jsi šla?? Za tím novým profesorem?? Je celkem fajn, i s těmi jizvami je celkem k nakousnutí, co říkáš Lumi??“ zahihňala jsem se. Procházeli jsme se nádvořím, když v tom jsme se zastavili a nastalo krátké trapné ticho. „No víš, Fyraju, profesor Lapatius je můj pokrevní strýc a zároveň můj a Lea kmotr, takže se nad takovou myšlenkou nemohu rozplývat jako ty. Nýbrž děkuji za pochvalu na mého strýčka Victora.“ Eeeeee...já jsem takový malý hňup, proč mě to nenapadlo. Musela jsem se v duchu zasmát, jak to bylo trapné jí to říkat, když jsem si to v hlavě přehrála znovu. Dali jsme se znovu do kroku. „Hehe, jejda to jsem nečekala. Pojď za ostatními a cestou změníme téma nebo se zase budu cítit trapně až nakonec zčervenám od hlavy až k patě.“ zasmála se a já téže. 
... 
Naše menší partička byla, jak jsem čekala, v odpočívající místnosti pro všechny koleje. Jen tak mimochodem naše parta je složena z pár členů patří mezi ně Cassius Notara ze Šestnácteráku, já Fyraju Kenway z Bystřizraku, Claude Arietise Veado z Marnojedu a Stár Galaxi z Tichomrázu. Novým členem je teď i Luminttis. Dneska večer bude mít menší přivítání do naší party stejně jako ještě dvě nové členky Amortensie Lovers a mladší sestra Stár, Siena Galaxi. 
...
Pohled Luminttis Arcadia 
Když jsem odešla od strýčka z ošetřovny, v tu náhle na mě křikla Fyraju. Byla jsem ráda, že ji vidím. Nechci být sama. 
... 
Šli jsme za ostatními, právě byli na druhém konci budovy v místnosti, která sloužila k odpočinku všech studentů z různých kolejí. Jak to vím?? Řekla mi to Fyraju cestou přímo tam.

Fyraju vešla do dveří jako první a já hned za ní. Bylo to tam krásné, nálada tam oživala jen ta nejlepší. Vzadu v koženém křesle seděla Stár, Claud a Cassius hráli karty za stolem. „Tak vedu nám sem Lumi, dneska večer je její velký den. To samé platí i pro Amortensii a Sienu...Kde vlastně jsou zase ty dvě??“ optala se Fyraju a já si mezitím sedla vedle Clauda a nakoukla mu do karet. On chvilku přestal hrát a otočil se ke mně. „Mám pocit, že šli k obrazu Drapochrupa, pořád je láká, jako by to byla nějaká hračka.“ odpověděl ještě v rychlosti na otázku Fyraju. Pak mě políbil jemně do vlasů a vstal od stolu si trochu protáhnout nohy. V tom do dveří vstoupila rozrušená Amortensie po boku Sieny. Celkem jsme se všichni lekli, jak sem vtrhly obě tak neočekávaně. „Co se děje holky, vypadáte jako byste viděli ducha??“ Byly ještě udýchané, jak sem běžely, Stár jim ukázala gestem, ať si sednou na pohovku vedle vyhaslého krbu. Učinili tak.

„Tak co se děje?!?“ ptala se jich pořád Fyraju, než konečně popadla Sia dech. „Nooo...Amora mi řekla, že něco viděla,...ale odmítá mi říci, co. Chce to říct prvně tady Luminttis...“ všechny pohledy spočinuly na mě. „Mě?? Proč zrovna mě??“ Sia pokročila rameny, že neví v tom se ozvala Amora. 

„Šla jsem jen tak chodbou, přemýšlela jsem a měla hlavu někde jinde a nevšimla jsem si, kam mě mé nohy nesou. Najednou jsem se ocitla v jiné chodbě, co jsem zde ještě nikdy neviděla, byla celá nezachovalá, pavučin bylo na stěnách mraky stejně jako prachu kolem. Na zemi byl fialový starý koberec a spousta zajímavých věcí. V tom jsem si řekla, že tam nemám, co dělat, utekla jsem od tamtaď pryč...“ Zírala jsem na ni, né jako na blázna, ale na holku, co mi zde vypráví o tom, jak viděla a právě teď popisovala tu chodbu, co jsem spatřila také. „Takže jsi našla nějakou chodbu říkáš, a jako co s tím?? Je to třeba jen obyčejná stará chodba, nic více.“ řekl Cassius.