Pomstím se! [Dokončeno] <BNHA FF>

#10

„Kde je Shinso!? Proč tam není!? Proč jsou dveře do kořán!?" a tak podobně.

„Nevím kde je Shinso já s tím nemám nic společného!" začla jsem se hned bránit.

V obýváku seděl Spinner který nás upozornil na zprávy právě běžící v televizi. Takže jsem všichni byli v obýváku a sledovali zprávy. Všichni tak něják v klidu, jen já v neuvěřitelném stresu. „Mladému Shinso Hitoshimu se  podařilo utéct ze základny Ligy záporáků." pak ta hlasatelka nebo kdo to je, domluvila a přeplo se to na rozhovor se Shinsem. „Tak, jak se ti povedlo dostat ze základny Ligy záporáků?" zeptala se ho ta přefintěná a přemakeupovaná mladá hlasatelka.

Teď jsem se modlila, aby nás a hlavně mě Shinso nezradil. „Bylo to sice těžké, ale podařilo se mi zjistil jejich doby. Což znamená, že když už jsem neslyšel sebemenší zvuk, opatrně jsem vyrazil dveře. Stačilo párkrát zalomcovat klikou a já mohl jít domů." když to dořekl tak mi se srdce spadl obrovský kámen.

Mezi tím, co jsem byla mimo se ho tam ještě na něco ptala. Pak do mě Dabi ale drknul „Kde se základna ligy záporáků nachází?" „To nemůžu říct." řekl odhodlaně Shinso. Když jsem se podívala na ostatní, tak tomu nejspíš taky nemohli uvěřit. „Jak myslíš, že nemůžeš?" vyptávala se ho dál. „Prostě vám to neřeknu. Smiřte se s tím." odpověděl a protože byl rozhovor venku v parku na druhém konci města, odešel.

Toto jsem od něho opravdu nečekala. „Asi nebude úplně k zahození." zamumlal Shigaraki. „Mayo zkus s ním promluvit, jestli by se nechtěl přidat k Lize, ale teď už doopravdy. Žádné podvody jinak ať si mě nepřeje." „Není to hodně riskantní?" vmísil se do toho Kurogiri. Já je jen sledovala. „Ano, to je. Ale ten kluk má potencionál stát se záporákem." odvětil mu Shigaraki.

„Fajn, ale půjdu až zítra večer. Na dnešek máme naplánovaný ten útok." řekla jsem. „Přehlídka začíná v pět a končí v osm. Výtěze budou vyhlašovat až v půl deváté, což už je trochu šero." obeznámila mě Toga. Začali jsme vymýšlet taktiku. Nakonec to dopadlo tak, že až vyhlásí výtěze já s Dabim to tam podpálíme. Toga jí nebo jeho omráčí a Kurogiri nás vezme zpět na základnu.

Už je osm, takže vyrážíme! Respektive nás tam Kurigiri vyhodí warpem.

No nic, výherkyně je nějáká Fuji Kakachi. Má zelené vlasy dlouhé po ramena. Fialové oči a je štíhlé postavy. Na sobě má jemně růžové, dlouhé, třpytivé šaty které jí jsou po kotníky.

Ve sklepě, neboli pokoji pro vězně jsem jí zase spoutala na židli.

VŠECHNY VĚZNĚ MÁM NA STAROST JÁ!

Docela mě to štve, protože jim musíte chodit dávat jídlo. Na pití tu maj vodu z kohoutku v koupelně. Taky se musí občas umýt, takže jim půjčuju MOJE oblečení. A hlavně ta zotpovědnost.

No nic, tuhle modelku jsme zajali jen kvůli popularitě. Musí se dozvědět o mocné Lize záporáků, no ne?

„Co tu dělám!? Co po mně chceš?!" ječela hned jak se probudila. „Neječ, unesli jsme tě, protože jsem o sobě chtěli dát veřejnosti vědět." odpověděla jsem jí otrávené. „Jaký máš quirk?" zeptala jsem se po chvíli. „To ti tak řeknu." odfkla si. „Nejsi hladová? Když mi to řekneš, přinesu ti něco k jídlu. Když ne, zeptám se zítra a uvidím, jestli povíš." provokovala jsem jí. „Neřeknu!" vyjekla.

--------
Hlásím se to opět s novým dílém :D.

539 slov.
18.9.2020.