Miluješ mě?

~Cože?~

Když jsem se ráno vzbudil nikde nikdo nebyl.
„Jimine? Halo? Lásko?"
Hned jak jsem řekl „lásko" Jimin se objevil z pozadí mé zkušebny.
„Ano?"
„Proč ještě neležíš."
„Už jsem nemohl spát. Koukl jsem se na tebe a umíral na cukrovku chápeš!"
„Um ne nechápu. Ale ok.."
Zvedl jsem se z postele a nemohl jsem nějak moc sedět což bylo divný. Nějak jsem si totiž neuvědomil včerejší noc.
„Ach jo tak mě bolí zadek."
Jimin se jen pousmál a skočil do postele aby mě obejmul.
Jak jsem seděl na posteli Jimin si lehce obmotal nohy kolem mě a já si nemohl stoupnout.
„Yoongi? Mám otázku."
„No?"
„Vezmeš si mě někdy?"
„Bože nad čím to přemýšlíš. Nevím asi možná zatím jsem nad tím nepřemýšlel."
„Aha."
V tom se Jimin odkulil a lehl si na svoji stranu postele.
„Prosimtě vezmu si tě. Však já tě moc miluji."
„Dobře."
V tom si Jimin vzal deku a přikryl se.
Já se zvednul z postele a vešel do své koupelny která je ovšem velice luxusní.
Když jsem si umyl obličej a ostatní věci šel jsem do sprchy.
Sundal jsem si trenky a vešel do horké vody.
Ještě že tam nikdo nevběhl.
Když jsem vylezl ze sprchy Jimin normálně spal.
„Jimine spíš? Halo?"
Vážně usnul takže jsem si sednul k počítači a začal hrát lolko.
Po chvilce jsem slyšel jak se Jimin vrtí v posteli tak jsem si nandal sluchátka abych ho nerušil hudbou.
Najednou se mě něco dotklo docela jsem se lekl.
„Yoongi!! Proč hraješ?"
Najednou mě Jimin obmotal rukama a začal mě hladit na hrudi.
„Proč by ne? Nemám toho moc na práci. "
„Aha takže co dnes podnikneme?"
„No, co chceš?"
„No to nevím."
Najednou se otevřeli dveře do mého pokoje.
A bylo slyšet jak klapou boty.
„Jimine pust se mě."
Jimin si sedl na gauč a já na něj koukal, dělali jsme jakože se bavíme.
„Ou Jungkook děje se něco?"
„Ano děje."
„A co?"
„Ty a Jimin! Nemůžete být spolu Jimin má být se mnou?!"
„Co to plácáš?"
„Jeho vztah s tebou se stejně brzo rozpadne."
V tom se zvedl Jimin a sedl si na můj klín.
„Cože si řekl Kookie?"
„Jimine vážně nebuď s nim je na tebe moc chladný najdi si někoho normálního."
„A on snad není normální."
„Kvůli tobě bych byl i gay."
„Yoongi počkej tady prosím."
Jimin šel s Jungkookem řešit nějaké problémy a já mezitím šel ven.
Když jsem se vrátil bylo asi kolem šestý večer.
Oběd jsem měl nějaký dobý fastfoog a pití k tomu takže jsem se nějak najedl.
Když jsem přišel domu otevřel jsem dveře sundal si mikinu vyzul boty a pověsil klíčky do svoji přihrádky. Když jsem vyšel schody k sobě do pokoje od Jungkooka vycházely takové divné zvuky jako by tam někoho měl.
Když jsem na Jungkooka zaklepal tak se ozvalo
„prosím počkejte."
V tom jsem otevřel dveře a viděl jsem na jeho posteli Jimina skoro bez kalhot.
„Můžete mi říct co tady děláte?"
„Yoongi není to tak jak to vypadá Jungkook mi ublížil musíš mi pomoct."
Tak strašně jsem se nasral na Jungkooka že jsem ho složil k zemi. Nasraně jsem odvázal Jimina a začal ho ignorovat.
„Yoongi poslechni si mě."
„Nebudu se bavit s děvkou a děckem zároveň je ti to dostatečně jasný?"
Vešel jdem do pokoje a vyhodil Jiminovi věci z pokoje.
„Yoongi nech toho nic se nestalo ani na mě nesáhl."
V tom jsem otevřel dveře už oblečený s taškou.
„Kam chceš jít?"
„Není tvoje starost."
Otevřel jsem dveře a začal scházet ze schodů.
Kluci zase nechapali co se děje. Ale viděli Jimina takže lehce asi chápali.
„Yoongi! Prosím stůj! Nech toho!"
„Nesahej na mě jasný!"
Odstrčil jsem Jimina hodně daleko od sebe vzal klíče a zabouchl dveře. Poslední slova jsem slyšel jen od Namjoona.
„Jimine nebreč, on se vrátí. Jen musí vychladnout."
„Zasranej Jungkook."
Pak už nic víc.
Nasadil jsem si kapuci a s taškou plnou krámu jsem odešel.