~Sám venku~

93 4 0
                                    

Dneska je ráno docela zima. Když jsem vylezl z postele pouze v pyžamu tak jsem byl docela zmrzlí. Hned jak jsem se zvedl z postele tak mi vběhl do pokoje Jimin.
„Yoongi!!!!! O můj bože ta písnička je úžasná to si udělal úplně sám? Jak, kdy, kde?"
„Um.."
„No jako úžasný."
Sedl jsem si na postel a najednou na mě Jimin skočil.
„Pane bože co to děláš!"
„Jsi k sežrání Yoongi!"
„Jimine slez ze mě nejsem žádný GAY!"
„Kdo říká že jsem já gay? Chci tě jen obejmout chápeš, kamarádství.."
„Dobře.."
Zvedl jsem se z postele a objal Jimina. Vběhl do pokoje Namjoon že musíme jít dolů.
Oblékl jsem se a šel jsem dolu na snídani vlastně skoro oběd.
„Fajn kluci, jsem rád že jste tu. Dneska budeme mluvit o plánech na dnešek. Protože chceme nazpívat písničku a chci aby jste mohli jít někam ven.!"
S Namjoonem jsme všichni souhlasili až na Taeho odmítal někam jít protože má hlad.
Dostal na cestu od Jina housku. :D
„Fajn, děcka toto je místo kde budeme zpívat a hned vedle je místnost kde se budeme učit tancovat ju?"
Odkývali jsme a hned se začalo.
Bylo toho spousta ale stihli jsme to tak do osmi večera vše udělat! Teda hudbu nazpívat choreografii se budeme učit až zítra.
Kluci se rozhodli že půjdou někam na jídlo ale já nechtěl tak jsme šel někam ven.
Šel jsem po ulici která vedla z naši zkušebny.
Měl jsem kapuci protože lehce pršelo a v pravé ruce telefon se zprávou od mamky.
Jak jsem trošku zrychlil tempo narazil jsem do neznáme osoby. Všechny papíry co měla se rozletěli po celé ulici.
„Ježíš omluvte mě nedával jsem pozor."
„Ne to já se omlouvám taky jsem nekoukala."
No jo jenomže já se sehl pro její papíry co ještě nebyli tak mokrý a najednou vidím nalakované nehty. Hrozně rychle jsem se zvedl a koukal do mobilu.
„Um já se vážně ještě jednou velice omlouvám."
Podal jsem ji její papíry a otočil se že půjdu domů.
„Počkejte! Nechtěl by jste jít na kafe? Jsem totiž nějaká unavená potřebuji asi kofein."
„No tak na jedno malý možná."
„Dobře no víte kde? Jsem tu totiž na pracovní cestě."
„Ah tak to jo no pojďte za mnou."
Když jsme šli vedle sebe bavili jsme se odkud jsme kolik nám je atd.
Zjistil jsem toho o ní hodně takže.
Jméno: Alison Peterson.
Věk: 19 let
Národnost: Angličanka.
Jaké jazyky umí: Korejština, Japonština, Němčina, Čínština, Angličtina, Vietnamština, Francouzština.
Vztah: Single (sama)
Kde žije: Žije v Anglii s rodiči.
Vím toho o ni víc než dost co má ráda za jídlo, barvu atd! To by bylo na dva dny nechám to být.
„No tak tady je ta kavárna."
„Skvěle jdeme."
Vešla první a já hned za ní a najednou mě zarazila její otázka.
„Máš někoho?"
„Um..." v hlavě: (Co mám sakra říct.)
„Ehm no nemám momentálně."
„Aha tak to by jsme mohli chodit ven spolu a lépe se poznat ne?"
Usmívala se. Trošku jsem se na ni zahlédl ale nevím jestli bych chtěl mít přítelkyni tak daleko. Takže asi radši ne.
„Um no někdy nemám moc času. Jak dlouho tu budeš? Týden, dva?"
„Ne neblbni!"
Čekal jsme že řekne tak dva dny.
„Asi ještě dva měsíce."
„Aha, tak to je fajn no hele promiň ale budu muset jít."
„Počkat nemám tvůj Wechat a ani to kafe jsme si nedali."
Zvedl jsem se a omluvil se podal jsem ji papírek se svým číslem kde bylo napsáno aby napsala do sms.

Když jsem vyšel z kavárny hned jsem šel domů.
Když jsem odemkl bylo tam zhasnuto nikde nikdo.
„Hm kde jsou všichni. To jsou pořad na nějaký ty kalbě?"
Vyzul jsem si boty a hned šel do pokoje. Hned jsem se oblékl do pyžama a lehl si do postele.
V tom mi začal cinkat telefon.

SMS-neznáme telefonní číslo.
A: Ahoj to jsem já Alison máš chvilku?
Y: Ahoj to jsi ty? Jasně uložím si tě piš.
A: Mám problém asi máš u sebe můj kapesník.
Y: Cože? Kde bych ho vzal?
A: Počkat ty ho nemáš? Chci se sejít.
Y: Fajn kdy?
A: Tak zítra v 10? Na snídani?
Y: Fajn dobrou.

Odložil jsem svůj telefon přikryl se ale najednou se otevřeli dveře.
„Huh? Kdo to je?"
Najednou se rozsvítilo a já myslel že oslepnu.
„Jak dlouho jsi doma Yoongi?"
„Jimine! Kde se tady bereš."
„Jsem tu celou dobu! Akorát jsem tě neslyšel."
„Já tebe taky ne? Jaktože nejsi s klukama?"
„Nechtěl jsem ale to je jedno."
Najednou Jimin zavřel dveře do pokoje a lehl si vedle mě.
„Jimine jdi spát k sobě!"
„Ale Yoongi já se bojím."
„Jednu jedinou noc jasný!"
„Ok!"

"„Jednu jedinou noc jasný!"„Ok!"

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Miluješ mě?Kde žijí příběhy. Začni objevovat