Můj učitel zeměpisu

~8~

Nevím jak dlouho jsem tam ležela, ale matně si vybavuji, jak mě někdo lehce uchopil do náruče a nesl mě někam. Probudila jsem se se strašnou bolestí hlavy a nohou. Ležela jsem na nějaké posteli v něčím pokoji. Zkusila jsem se postavit, ale hned jsem spadla a slyšela jsem, jak se někdo blíží do pokoje, kde jsem se nacházela. Viděla jsem jeho tvář, tvář našeho třídního, byla ustaraná a smutná. Bylo to skutečné nebo jsem jen snila? Položil mě zpět do postele a já jsem usnula. Spala jsem asi 4 hodiny a pak jsem se vzbudila. Slyšela jsem hlasy z vedlejší místnosti. Byly dva, jeden patřil mému tátovi a druhý jemu. „Když jsem šel domů, našel jsem jí, jak ležela na zemi. Vzal jsem jsem ji sem." mluvil velice tiše a starostlivě. „Moc vám děkuji, kdo ví, co by se jí tam mohlo stát, kdybyste nešel kolem." mluvil můj táta. „Nejspíš ji tam někdo napadl a asi jich bylo víc." „Jsem moc rád, že jste mě kontaktoval a také jsem rád, že má moje dcera tak laskavého třídního." Po těhle slovech jsem zase usnula. Probudila jsem se až doma ráno. Vstala jsem z postele, bylo 9:15. Všimla jsem si vzkazu na mém pracovním stole, stálo tam : Dnes nepůjdeš do školy, pořádně si odpočiň. Ještě jsem se tedy vrátila do postele, už jsem ale neusnula. Přemýšlela jsem. Ležela jsem tam asi třičtvrtě hodiny, pak jsem se převlékla, vyčistila jsem si zuby a šla se nasnídat. Udělala jsem si míchaná vajíčka aneb vaječné piré ala Tereza, no prostě mojí specialitu. Celý den jsem neměla moc co dělat. Po obědě jsem zavolala Maki a řekla jsem jí, co se stalo včera. Vyčítala si, že mě tam nechala samotnou, snažila jsem se jí vysvětlit, že za to vážně nemůže, ale bylo poznat, že jí je to i tak líto. Strašně jsem se nudila, ani úkoly jsme včera nedostali a já neměla, co dělat. Nedokázala jsem se ani na nic dívat ani si číst, pořád jsem se cítila, jako bych byla tam. Obklopená těmi holkami a v uších mi zněl jejich smích. Asi v půl šesté přišel můj táta z práce. Bavili jsme se spolu o včerejšku. Řekla jsem mu, že to byla parta holek z naší třídy, ale, že tomu nikdo věřit nebude, protože jsou před kantory vzorné a ukázkové studentky. Asi jsem vám ještě neřekla, co vlastě táta dělá, takže vám to řeknu teď. Táta je policista, vlastně detektiv. Řekl mi, že mám štěstí, protože už se dostal k záznamům kamer.