Out There - Five x Vanya Fic

Kapitola 3. Záhadný muž

„No, Harolde, ať jsi kdokoli, odejdeš na velmi dlouhou dobu pryč," řekl Luther.

„Dobře. Vzdávám se," řekl Harold a natáhl ruce před sebe.

Luther začal šťastně kráčet k Haroldovi, když ho Ben zastavil.

„Proč se tak snadno vzdává? Nevíme, co plánuje. To se mi nelíbí," vykoktal Ben.

„Bene, ty jsi vždycky tak paranoidní ohledně těchto věcí. Pro jednou máme snadného padoucha, o kterého se postaráme," řekl Diego.

„Myslím, že bychom o tom měli hlasovat. Kdo je pro, abychom ho zajmuli?" zeptal se Luther.

Alison, Klaus, Luther a Diego zvedli ruce.

„A kdo je proti?"

Ben zvedl ruku a všichni se podívali na Pětku, který nehlasoval.

„Pětko, pojď hlasovat, abychom mohli jít domů," naléhal Diego.

„Uhh fajn, jen ho dej pryč, nelíbí se mi nic, co říká," řekl Pětka, který zjevně nevěnovala pozornost jejich hlasování.

Ben si povzdechl a Luther přešel k Haroldovi a nasadil mu pouta. Našel opodál stojícího policistu a chtěl mu ho předat.

„Omlouvám se, pane, věznice je plná. Právě připravujeme více prostoru pro nové vězně, prozatím ho budete muset držet u sebe," řekl policista.

Luther se nejprve hádal, ale pak se vrátil ke svým sourozencům a vysvětlil, co se stalo.

„Nemůžeme mít vězně v našem domě, jsi blázen Luthere ?!" Řekl Pětka.

„To je v pořádku. Prostě ho zavřeme v suterénu a necháme ho tam, dokud nebude mít věznice více prostoru," uklidnil ho Luther.

Pětka i Ben váhali, ale byli přehlasováni, a tak vzali Harolda do akademie.

———————————————————————————————————————

Vanya jako obvykle čekala u hlavního vchodu dovnitř. Měla lékařský výcvik od Grace a vždy tam stála a čekala na své sourozence, když se vraceli z misí, pro případ, že by došlo k nějakému zranění.

Když vstoupil Pětka tak se k němu rozběhla. "Ahoj! Jsi v pořádku? Mám nějaké -"

„Neboj se, ale přichází zločinec, protože ve vězení nezůstal žádný pokoj a on nějak ví o tobě a všechno o nás," rychle vysvětlil.

„Počkej co? Jak? Nikdo neví, že existuji," řekla Vanya zmateně.

"On-"

V tu chvíli vstoupili ostatní sourozenci se spoutaným Haroldem Jenkinsem a Luther a Diego ho pevně drželi.

Vanya tam stála a zírala na Harolda, když procházel kolem. Na okamžik se všichni zastavili.

„Takže, tohle je nechvalně známá Vanya Hargreeves. Páni, nechápu, proč tě tady nechávají zavřenou?"

„Hej, hej, hej, to stačí, dostaň ho odsud," řekl ochranářsky Pětka.

„Nedělej si starosti, Vanyo, brzy se pobavíme," ušklíbl se Harold, než byl poslán dolů do zadržovací komory ve sklepě.

Poté, co to řekl, Vanya stiskla její dlaně k sobě, bylo to něco na tom chlápkovi, díky čemu se jí dělalo nevolno. Pětka okamžitě popadl Vanyu za ruku, aby ji uklidnil.

Toho večera na večeři Vanya nevzhlédla od svého talíře, Pětka na ní poznal, že se něco děje.

Po večeři se tiše vrátila do svého pokoje a zavřela dveře. Pětka jí těsně sledoval a teleportoval se dovnitř.

„Pětko? Co tady děláš?" Zeptala se Vanya.

„Kontroluji tě. Od té doby, co přišel Harold Jenkins, nevypadáš v pořádku." odpověděl.

„Promiň, jen to, že něco na tom chlapovi mě děsí. No, vlastně všechno, to jak vypadá, a to co o mně řekl -" řekla sklíčeně Vanya.

„Neboj se ho, slibuji, že ti nic neudělá. Nenechám ho ti ublížit," řekl Pětka.

Vanya se k němu naklonila a objala ho, cítila se lépe, ale stále na to musela myslet.

„Navíc je jasné, že ti Harold Jenkins zmizí z mysli, protože už ho nikdy neuvidíme," řekl Pětka.

„Ach jo. Jsem tak nadšená, že se konečně dostaneme z tohoto místa, jen my dva," řekla Vanya.

„Ano, jen my dva"

Mezitím dole v suterénu byl Harold Jenkins v cele, ale děsivě se usmíval.

„Nedělej si starosti Vanyo, brzy už budeme jen my dva. Brzy uvidíš, čeho jsme společně schopni."