Out There - Five x Vanya Fic

Kapitola 9. Nezvěstná

Než se Leonard a Vanya dostali do jejího bytu, celou dobu si spolu povídali.

"Nerad vás obtěžuji, ale mohu si dát sklenici vody, než odejdu zpět do svého domu?" Zdvořile se zeptal Leonard.

"Samozřejmě, pojďte dál," řekla Vanya a pozvala ho dovnitř.

"Vidím, že nežiješ sama," řekl Leonard, když vešel do dveří.

"Ne, bydlím tady se svým přítelem, za pár hodin bude doma," odpověděla Vanya.

"Aha, chápu," řekl Leonard a prohlížel si místnost. Posadil se do útulného obývacího pokoje a čekal na svůj drink.

Vanya přišla s dvěma sklenicemi vody a položila je na konferenční stolek. Když Vanya zkontrolovala hodinky, Leonard začal pít. Leonard poté „omylem" naklonil sklenici a rozlil vodu po celé podlaze.

"Ach, jak jsem nešikovný, je mi to strašně líto," omluvil se Leonard.

"To je v pořádku, já to uklidím," řekla Vanya a vrátila se do kuchyně. Krátce poté se vrátila s ručníkem v ruce a sklonila se, aby nepořádek vyčistila. Pak se všechno stalo hrozně rychle.

Leonard ovinul jednu paži přes Vanyino tělo a druhou jí držel látku přes ústa. Vanya se pokusila křičet, ale nic z ní nevyšlo, jen tlumené výkřiky. Bojovala, ale Leonard byl pro ni příliš silný. Během toho kopla do konferenčního stolku, a to způsobilo vylití vody a rozbití skla. Vanya cítila, jak jí oči klesali a její tělo začalo být ochablé. Poslední věc, kterou viděla, byl Leonard se šklebící se tváří.

O 2,5 hodiny později.

Pětka se vydal z práce domů. Musel toho tolik říct Vanye o svém prvním dni v práci. Chtěl jí vyprávět o Stevovi, Robovi a Henrym a jak jsou milí. Chtěl jí vyprávět o tom, jak byli v šoku, když viděli, jak silný je. Chtěl jí říct, kolik peněz za měsíc mohli vydělat. Zatímco byl v autě, plánoval zbytek noci.

Vstoupí s laciným výrazem „zlato, jsem doma" a políbí ji, protože to, že musel celý den chodit, aniž by viděl jeho Vanyu, bylo čisté mučení.

Poté by se osprchoval, protože byl pokrytý špínou, blátem a potem z práce.

Po jeho sprše by pak on a Vanya jedli večeři a diskutovali každý o jejich dni.

Noc by skončila v posteli a možná by bylo i to „překvapení", o kterém mu ráno řekla Vanya, když s ním mluvila.

Pětka zaparkoval na místě před svým bytem a zabouchl dveře auta. Všechno šlo dobře. Žil v malém, ale útulném bytě s láskou svého života. Měl práci, kterou miloval, a co je nejdůležitější, byla šťastná, a protože byla šťastná, byl šťastný i on.

Pětka otevřel dveře a spustil „zlato, jsem ..." ale zastavil se uprostřed věty. Jejich kdysi krásně zařízený byt byl nyní rozházeným pokojem. Konferenční stolek byl převrácen bylo tu rozbité sklo a voda. Pak ho to zasáhlo. Kde byla? Kde byla Vanya?

"Vanyo !?" Vanyo, kde jsi ?! VANYO! " křičel zběsile, když prohledával jejich malý byt. Nebyla tam. Rozhlédl se po obývacím pokoji a zjistil, že tam jsou nějaké rozbité brýle. Což znamená, že Vanya nebyla sama. Pokud nebyla sama v bytě, znamená to, že byla unesena, ale kam? A co je důležitější, proč?

Na podlaze zahlédl hadr, zvedl ho, očuchal a okamžitě položil. Hadr byl namočen chloroformem, drogou používanou k vyřazení lidí, když byli uneseni. „Nebylo to žádné náhodné vloupání. Kdokoli to udělal, byl zkušený a přesně věděl, co chtěl," zašeptal si pro sebe.

Pětka se dal dohromady, zhluboka dýchal. Nedokázal si představit, jak a co Vanya cítí. Jediné, co mohl udělat, bylo doufat a modlit se, aby byla v pořádku a v bezpečí. Věděl však, že potřebuje pomoc. Potřeboval své sourozence.

Potřeboval Umbrella Academy.