Ron a Hermiona odešli a Harry se omluvil s tím, že v knihovně ještě něco potřebuje, aby byl chvilku sám a nemusel hned do hlučné, Nebelvírské místnosti.
Zrovna četl poznámky od Prince dvojí krve, když na jeho ramenu přistála něčí ruka.
"Snape ti k tomu dělá poznámky?" Zeptala se bez pozdravu. Harry ji zběžně přelétl pohledem. Měla na krátko ostříhané vlasy barvy světle hnědé. Její oči, které byli směsicí modré, zelené a oříškové se na Harryho dívali s jiskrou zvědavosti. Byly schovány za tenkými stříbrnými obroučky.
Nepřiznal by to, ale překvapilo ho, když na jejím hábitu našel odznak Zmijozelu. Přes hábit měla přehozenou brašnu, kterou si pravděpodobně sama vyzdobila. Byly na ní našité stříbrné a zelené ozdobné třásně.
Harry soudil, že na svojí kolejní příslušnost je velice hrdá.
Chvilku na ní zmateně koukal, než mu došli spojitosti. Písmo Prince dvojí krve mu bylo až děsivě povědomé, ale nemohl si vzpomenout, kde už ho viděl. No, tak teď už věděl.
"Děkuju." Řekl nepřítomně a nadával si do blbců, že mu to nedošlo dříve.
Zmijozelka si na proti němu sedla a pozorovala jak roztržitě listuje knihou.
"To není odpověď na moji otázku." Oznámila mu přímo.
Harry zvedl pohled od knihy. Byl čím dál víc zmatenější. Nejen ze svého objevu, který nebyl ani tak jeho, ale i z dívky na proti němu. Tak zaprvé, co tady ještě dělala. Za druhé, proč se s ním vůbec baví. Harrymu se nestávalo moc často, že by se s ním někdo z nepřátelské koleje Nebelvíru bavil. A nakonec za třetí, jak mohl být, tak stupidní, že si nevšiml, že Severus Snape je Princ dvojí krve.
"Ne, nedělá. Tohle je jeho stará učebnice do lektvarů. Našel jsem ji."
Odpověděl po chvilce. Ačkoli stále nechápal, proč se s ním baví, pootočil učebnici jejím směrem.
"Vidíš." Ukázal na jednu z poznámek. "Tohle jsou jeho poznámky ještě za jeho studií. Někdy tam jsou kouzla, co sám vymyslel, ale po většinou jsou tam tipy a triky, jak dosáhnout lepšího výsledku." Vysvětlil. Zmijozelka přikývla na srozuměnou. "Nejsi, tak špatný, jak říkají lidi z naší koleje." Řekla po chvilce ticha. Harry pokrčil rameny.
"Lidi vždy něco říkají a je jen na nás jestli uvěříme nebo se raději přesvědčíme na vlastní oči." Hned, jak to dořekl, zmučeně zaúpěl a dal si hlavu do dlaní.
"Už zním, jako Brumbál." Podíval se vyděšeně na zmijozelku. Ta se zasmála.
"Jsem Anna Lotte. Těší mne." Napřáhla ruku. "Já jsem Albus Brumbál. Potěšení je na mé straně."
ČTEŠ
Na mostě
FanfictionPříběh začíná na mostě, kam slavný chlapec, který přežil utíká. Co tam asi dělá? Nebo co plánuje? Bude potřebovat pomoc? A kdo mu pomůže? Vítejte u mé třetí Snarry povídky, která si troufám trvdit bude lepší než ty ostatní. Všechna práva patří J.K...
