Harry by to nepřiznal, ale červenal se ještě na cestě zpátky na kolej. Nedával proto pozor a tak se srazil s Hermionou. Nebýt jeho hbitých reflexů skončili by na zemi oba. Hermiona se na něj překvapeně podívala. Pravda. Harry si dokázal přiznat, že svoje přátele hodně a dlouho zanedbával na jeho obranu nechtěl překážet. Hermiona a Ron si vystačili sami a on nechtěl otravovat. "Čau Hermiono, kam spěcháš?" Zeptal se vesele a doufal, že na něj nejsou naštvání. Od doby, kdy utíkal s nimi nepromluvil ani slovo.
Hermiona se zamračila. "Kdo jsi? Připadáš mi nějak povědomý." Řekla. V jejím hlase přetékala ironie a Harry si přiznal, že si to zaslouží. Začal se omlouvat a když udělal svoje psí oči, které byly jeho hlavní usmiřovací metoda. Hermiona povolila a na znamení míru ho objala. "Jdu do knihovny s Ronem se snažíme naučit lektvary. S profesorem Křiklanem je to větší pohoda, ale znáš moje heslo Harry, kdo je připraven není překvapen." Harry se zasmál.
"Mohu se přidat?" Zeptal se. Sice nevěděl, co tam s nimi bude dělat. Prakticky všechno, co by mohlo pomoci v nadcházejících událostech už uměl. Léčivé lektvary zvládal i poslepu. A některé jedy, které ho zaujali měl taky velice kvalitní. Ano, pár lektvarů mu ještě stále dělalo problémy, ale bylo jich jen po málu.
Nicméně, třeba bude moci pomoc s učením svým kamarádům a nebude to muset vysvětlovat jen Hermiona.
"Samozřejmě, že můžeš, tak pojď už Ron na nás čeká." Společně se tedy vydali do knihovny. Jako za starých časů...
ČTEŠ
Na mostě
أدب الهواةPříběh začíná na mostě, kam slavný chlapec, který přežil utíká. Co tam asi dělá? Nebo co plánuje? Bude potřebovat pomoc? A kdo mu pomůže? Vítejte u mé třetí Snarry povídky, která si troufám trvdit bude lepší než ty ostatní. Všechna práva patří J.K...
