Na mostě

Přemýšlím.

"Věřte, že tuto chvíli jsem si představoval stokrát jinak, ale tohle mě nikdy nenapadlo." Řekl Harry klidně a dal si nohu přes nohu.
Na to neměl Severus, co odpovědět. "Co dál?" Zeptal se. "Cokoli mužete to říci Brumbálovi, Pánu Zla nebo třeba ministerstvu. Ale opravdu to chcete? Promyslete si to. Nechám vás o samotě."

Severus tedy přemýšlel. Ale překvapivě ne nad tím, co bude z nově nabytými informacemi dělat. Přemýšlel, kdy se to stalo. A hlavně jak to udělal. Jak to, že si ničeho nevšimli? Severus nepochyboval, že Potter hrad požije na ochranu. Na ochranu kohokoli jiného. V tom Severus Pottera nechápal. Má hrad, muže se schovat a v nadcházející válce nebojovat. A přesto by schoval všechny a klidně i sám se postavil Voldemortovi. Kdyby jen veděl, že bude mít pravdu.

"Onky" Zkusmo zavolal skřítku. "Přejete si?" "Kde je Potter?"Zeptal se Severus. "Pojďte se mnou." Pokynula mu skřítka. "Jediný kdo se tu může přemisťovat je jak jste viděl Pan Harry." Dodala na vysvětlenou. Severus kývl. Sice se mu to zdálo jako krapet paranoidní opatření, ale i ty se někdy hodí.

Došli k hnědým zdobeným dveřím, které vybízely k otevření. Zevnitř se ozývalo tříštění a praskání. Skřítka tiše otevřela. Severusovi se naskytl pohled na poněkud udýchaného mladíka. Hůlka se mu v ruce pohybovala, tak rychle, že Severus ani nestačil rozpoznat kouzla, která vysílal. Kolem něho stálo osm figurín. Snape je poznával. Na tomhle se mladí duelanti cvičili. Tohle figuríny měli nejvyšší obtížnost. Byly temně černé a i Snape s nimi měl problém.

Severus si dokázal přiznat, že osm by jich nezvládl. Harry se jen tak tak vyhnul kouzlu, které na něj letělo a poslal jejich směrem kouzlo. Původně mělo sejmout jednoho z osmi protivníků, ale letělo směrem ke skřítce. Ta uhnula, jako by na to byla zvyklá a povzdechla si.

"Trénuje. Pan Harry nesnáší, když něco neumí. A tak se to naučí, i kdyby měl zemřít." Řekla skřítka. "Měla jsem pána, co uměl téměř všechno a vychloubal se tím, ale pan Harry to nedělá. Nevychloubá se. Není ani arogantní ani rozmazlený. Je milý a ke všem skřítkům se chová, jakoby mu byli rovni. " Řekla skřítka spíše pro sebe. " Ke všem skřítkům?" Zeptal se zamýšleně Severus. Pohled upřený na Pottera, který udělal ladnou otočku a seslal v rychlém sledu čtyři kouzla. Ty zneškodnili tři z jeho protivníků. Zbývali dva. "Ano, je nás tu šest. Pan Harry s námi i jí." Zavrtěla hlavou, jako by stále nevěřila, že to Harry občas dělá. "Když teda jí." Povzdechla si, aniž by tušila. Kolik toho na svého pána prozradila. "No nic, kdyby jste něco potřebovali, stačí zavolat Pane." Severus vděčně kývl.

"Nechám si tyto informace pro sebe." Řekl Potterovi, aniž by předem ohlásil svou přítomnost. Harry sebou cukl a to byla chyba. Nedával pozor a figurína poslala jeho směrem kouzlo. Harry naštěstí uhnul. Jedním švihem odstranil figuríny a bordel, co po nich zbyl.

"Ah jistě. Děkuji Vám." Odpověděl. "Pověste mi Pane Pottere, proč já?" Zeptal se Severus na otázku, co ho pálila na jazyku. "Protože jste svým vlastním pánem, ale obávám se, že by vám stejně nikdo nevěřil, pokud by jste jim oznámil, že Harry Potter vlastní hrad, který slouží pro případ, že bychom potřebovali útočiště." Zasmál se. "Lidé často nevěří tomu, co je přímo před nimi." Pronesl důležitě Potter. "Všichni si myslí, že jen sedím a nedávám pozor v lavici v Bradavicích. A já přitom plánuji, jak docílit menších ztrát životů v této válce."

Taaak a je tu další kapitola. Už jsem ani nedoufala, že to stihnu.