Flirt a pozvánka do kabinetu?

587 48 10
                                    

Velká síň nebyla plná. Stoly nebyly rozdělené na koleje, ale byly spojené dohromady. Brumbál si šel sednout na své místo v čele stolu. A Harrymu nezbylo nic jiného, než si vybrat místo. Volných míst bylo spousty. Harry si nevybíral dlouho. "Mohu?" Zeptal se slušně Severuse Snapea. Severus se na něj zamračil. "Zakázat vám to nemůžu." Zavrčel nepříjemně. Harry tedy kývl a posadil se. Nesnažil se ani o rozhovor, protože věděl, že by to nemělo cenu. Proto ho překvapilo, že Severus sám začal konverzovat. "Letos tu zůstalo velmi málo studentů." Řekl. Harry věděl, na co naráží. Přesto, ale chtěl, aby se Severus zeptal přímo. " To jistě." Odpověděl Harry. "Proč jste tu tedy zůstal vy?" Zeptal se Severus konečně. Harry se zamyslel, jak by nejlépe odpověděl. "Kvůli zprávě, kterou jsem obdržel." Řekl diplomaticky.

Harry si nebyl jistý, ale zdálo se mu, že Snape chtěl, aby to rozvedl. To se mu i potvrdilo, když se zeptal. " Mohu se zeptat na znění té zprávy?" Ušklíbl se Severus. Nechtěl si to přiznat, ale tato konverzace mu přišla na nejvýš zábavná. Sedět vedle Pottera o Vánocích a vést rozhovor na úrovni, bylo pro Severuse neobyčejné. "No" odmlčel se Potter. "Samozřejmě, že se můžete zeptat, ale ta zpráva se Vám líbit nebude, troufám si tvrdit, že by Vás mohla dokonce zneklidnit. " Zamyslel se Potter. "Já to přežiji." Odvětil Severus sarkasticky. Teď už byl napnutý a zvědavý. "Podle mého informátora, by měli někdy o Vánočních prázdninách zaútočit na Bradavice. " Harry přešel do šepotu. "Ale mám pocit, že je to jen falešná zpráva, kterou chce Voldemort rozšířit, protože má pocit, že má v kruhu víc než jen jednoho zrádce." Severus překvapeně zamrkal.

"Mohu Vás ujistit, že o žádném útoku nevím. Takže můžete zůstat v klidu pane Pottere." Řekl Severus a pokusil se o něco, co připomínalo úsměv. Potter se ušklíbl. "Možná je dobře, že jsem zůstal. Nakonec mám možnost s Vámi večer zůstat." Až po tom, co to vyslovil si Harry uvědomil, že se Severusem zaflirtoval. Zatraceně! Chtěl jen naznačit, že se mu večeře s ním líbí. Ne rovnou... Teď už to bylo stejně jedno. Začervenal se, když se Severus potěšeně usmál. Tohle už byl úsměv. Byl to úsměv sebevědomý a jistý. A Harrymu se ulevilo. Neurazil ho. Jak se na Severuse, tak díval, dokázal uznat, že by stál za hřích. Přestože měl své vady na kráse, Harrymu se líbil jeho sarkasmus, a nejen to. Dokázal uznat, že mistr lektvarů a jeho záliba v černé magii jen dokazuje, jak moc je muž vedle něj inteligentní. Severus si všiml hodnotícího pohledu, jaký na něj Potter hodil a musel se znovu pousmát. Bylo to už dlouho, co se na něj naposledy takhle někdo koukal. 

V poklidu dojedli. "Můžete mne večer navštívit v kabinetu a říct mi pár zajímavostí o hradu, jež vlastníte." Nadhodil Severus, přestože si nebyl jistý jestli Potter doopravdy přijde. "Uvidíme, pane profesore." Řekl Harry a vstal. "Zatím na shledanou." Dodal a odkráčel do nebelvírské místnosti. "Na shledanou." hlesl Severus doufaje, že si dnes s Potterem ještě pohovoří.


Well... Děkuji za přečtení nové kapitoly. Doufám, že se líbila. 



Na mostěKde žijí příběhy. Začni objevovat