„!I hate you!" „And I miss you!" (DorianxGrey)

Prolog

„Kdy se vy dva začnete mít rádi sakra?!" řvala na nás máma.
„My?My se nikdy nebudeme mít rádi!" řekl jsem a odešel si zabalit věci.

Kurva, nedávám to tady s ním. Neskutečně moc mě to ubíjí, už ani ta hudba mi nepomáhá. Proč musí existovat? Proč musí být zrovna můj bratr? Čím jsem si to zasloužil sakra? Proč já?
Cítím jak mi po tváři začínají téct slzy. Celej se klepu.. je mi hrozně.
Vytáhnu mobil a volám Déjanovi.

„Ahoj bro, copak?"ozve se z druhé strany.

„Ahoj Déjo, nemohl by si pro mě přijet, vím, že nemáš auto, ale nějak prosím. Je to naléhavé!"začal jsem vzlykat.

„Jasně, že přijedu! Co se děje?"zvýšil hlas.

„Řeknu ti to potom." zavřu kufr.

„Dobře, jdu zavolat kámošovi, aby mi půjčil auto, tak vydrž. Zavolám ti, až budu na cestě."slyším jak bouchly dveře.

„Tak zatím."rozloučím se a típnu to.

Odemknu dveře a i s kufrem se vydám po schodech dolů. Cítím jeho pohled, jak na mě kouká, ze dveří. Pak si obuju boty a otevřu venkovní dveře. Když v tom mě někdo chytne za zápěstí.
„Kam si jako myslíš, že jdeš?"ne někdo, máma.
„Do píči, mami! Už to tady s ním nedávám! Ahoj."vyškubnu se jí a vyjdu ze dveří. V tom mi začne zvonit mobil.
„Jsem na cestě, počkej na náměstí."vyhrkne Déja.

Ahoj, tak jsem tady zpátky s novým příběhem. Vážně dlouho jsem nic nepsala, protože na to nebyl čas a nebyla na to, ani chuť. Ale měla jsem nápad na novou story, tak vám jí sem hodím. Justy❤️