„!I hate you!" „And I miss you!" (DorianxGrey)

8.kapitola

Martin:
Je půl 4 ráno. A já pořad nespím, pořád nad ním přemýšlím..kurva, už mi to všechno chybí. Sere mě, že jsem zavřenej doma, a když už jdu ven, tak jen pro víno. Když nepíšu, tak přemýšlím a to mě ubíjí. A hlavně to bolí, neskutečně moc. Měl bych mu odepsat.

Zvednu se a vezmu mobil do ruky. Otevřu jeho číslo a začnu psát, ale v půlce zprávy to zase smažu. Mobil hodím na stůl, a zase si lehnu do postele. Po chvilce přemýšlení, si pro mobil dojdu. Vezmu sluchátka, a zapnu sad songs. A opět se začnu užírat ve svých myšlenkách. Už bych chtěl na show, aspoň nachvilku myslet na něco jiného, nachvilku zapomenout a užívat si to, a pak se už jen úplně vypnout.
Chybí mi to, jenže kvůli tomuhle pojebanýmu stavu nikam nemůžeme, všechny shows jsou zrušený.

Otevřu další flašku vína, a zapálím další cígo. Cítím, jak se ve mně začínají probouzet opilecký myšlenky. A jedna z nich se i uskutečnila, a to že jsem mu opravdu odepsal.

4:00

Já: Jo jdu..

*ráno
Ani nevím, v kolik jsem šel spát. A taky nevím kolik jsem toho vypil. Nejmíň čtyři flašky, určitě. Zvednu se z postele, odemknu dveře a sejdu ze schodů. Zamířím si to přímo do kuchyně, ke skříňce s léky. Nehorázně mě bolí hlava. Hodím do sebe dva prášky a zapiju je. Krabičku vrátím zpátky a vyrazím do koupelny, kde se svléknu a vlezu do sprchy. Zapnu vodu, a nechám po sobě stékat horké kapky. A zase, opět mi v hlavě začnou proudit všechny myšlenky.

Umyju se a ručník obmotám kolem pasu, stoupnu si k zrcadlu a začnu se prohlížet. Až teď si všimnu kruhů pod očima. Vypadám fakt hrozně, jako zombie, doslova. Udělám ranní hygienu, a jdu zpátky do pokoje. Rozhodně nehodlám jíst, nemám hlad. Jen když pomyslím na jídlo, tak se mi děla špatně.

V pokoji se obléknu a začnu hledat mobil. Nakonec ho najdu u postele, na zemi. Nepamatuju se, že bych ho tam dával. Strčím ho do nabíječky a počkám, až se zapne. Začnou mi chodit oznámení, ze všech sociálních síti, ale ty úplně ignoruju. Teď mě zajímá ta zpráva. Otevřu aplikaci zprávy a zmáčknu na jeho chat.

8:00

David: Super.
David: Těším se :)

9:36

Já: Okey..

Lehnu si na postel a koukám do stropu. Proč lže? Proč se mi snaží zase ublížit? Je mi z něho špatně. Proč, prostě? Čím jsem si to zasloužil?

Ahojky lásky, snad se vám kapitolka líbila :3 Užijte si den a love yea <3 Justy❤️