David:
„Déjo?"prolomím to nekonečné ticho.
„Copak?"koukne mi do očí.
„Já bych se nechtěl mít za bráchu.."vypadne ze mě.
„Přestaň, už na to myslet."sedne si vedle mě, a vtáhne se mě do objetí. Sice je menší než já, ale co.
Jsem moc rád, že mám někoho o koho se mužů opřít, když je mi nejhůř. Ani si to neuvědomuju, ale brečím.
Odtáhne se a podívá se na mě, ale zase se vrátí zpátky.
„Neplakej zlato."začne mě hladit.
Zrychlí se mi dech a mám takový divný pocit. Líbí se mi to. Ne to je blbost.. Nemůže se mi to líbit.
Déjan:
Já už fakt nevím co s ním. Aspoň nějak ho musím uklidnit, když slova nestačí.
„Co takhle masáž?"zašeptám mu do ucha. Zachvěje se.
„Tak jo."usměje se konečně.
„Tak, ale půjdeme do ložnice na postel, tam to bude lepší."zvednu se a pomůžu mu na nohy. Chodí jako tělo bez duše. Ničí mě ho takhle vidět. Ale jinak nevím, čím mu zlepšit náladu, když ho nic nebaví. Ono je to pak těžký, něco vymyslet. Ale chápu ho. A budu mu pomáhat dokud bude potřebovat, vždycky jsem tu pro něj.
Tak jo lásky, tady máte další kapitolu. Justy❤️
ČTEŠ
„!I hate you!" „And I miss you!" (DorianxGrey)
FanfictionDva bratři, kteří se nesnáší.. Ale jak to dopadne, na oslavě narozenin? Co když se rozhodnou si promluvit a vyznají si své pravé city? Změní se to pak mezi nimi? -čti a dozvíš se❤️ +takový malý ship bonus☺️
