David:
Je nervózní, poznám to. Ale proč, vždyť k tomu nemá důvod. Za to já se klepu, jak blázen. Strach je nejhorší věc na světě, to už si pak věcma nejste, tak jistý, jako předtím. Sedíme, tady všichni v trapném tichu a já pohledem zajedu k Déjovi. Kouká na mě s tázavým pohledem a já vím co tím naznačuje, proto jen pokrčím rameny, vážně si už nejsem, tak jistý jako předchvilkou.
„ Pojďte si o něčem povídat, nesnáším ticho." přeruší můj přítel, to nepříjemno, co v místnosti panuje.
„ O čem?"řeknu rychleji, než bych chtěl.
„ Asi víme o čem, jsme chtěli s Martinem mluvit."nadzvedne Déja obočí a mrkne. Začne mi rychle být srdce, a žaludek mám
jako na vodě. Teď, když mu to řekneme, už to nebudeme moc vzít zpátky, už to bude někdo vědět. Co když to nevezme a odsoudí nás? To by, ale snad neudělal, není takovej. Doufám.
„Semnou?" řekne překvapeně.
Strašně těžce se mi dýchá, je to ještě horší než, když jsme si měli na té oslavě promluvit.
„Jo."přitakám ztěžka.
„Víš, jak jsem odjel a byl jsem celou tu dobu tady, tak jsem měl čas si něco uvědomit a udělat zásadní krok. Nikdy v životě by mě nenapadlo, že budu v takovéhle situaci." odmlčím se, něco podobného, už jsem myslím říkal.
„A o to víc, je pro mě těžší se s tím někomu svěřit. Myslím, že tím mluvím za nás oba." kouknu se na Déju a ten kývne na souhlas.
„Pochopíme, když ti to bude nepříjemné a nebudeš tady dál chtít být, ale prosím vyslechni si nás, až do konce." vloží se do toho i moje polovička.
Utnu to tady, abych vás trošičku napínala. Justy❤️
ČTEŠ
„!I hate you!" „And I miss you!" (DorianxGrey)
FanficDva bratři, kteří se nesnáší.. Ale jak to dopadne, na oslavě narozenin? Co když se rozhodnou si promluvit a vyznají si své pravé city? Změní se to pak mezi nimi? -čti a dozvíš se❤️ +takový malý ship bonus☺️
