Severusova Tajemství

Jako Oni

Zlatá trojice spolu nemluvila už dva dny a všem třem to připadalo jako věcnost.

Hermiona byla uražená na Rona. Ron byl uražený na Hermionino chování a Harry byl uražený na oba dva. Nemohl překousnout tu zradu.

Na hodinách se na sebe ani jednou nepodívali, ani jednou k sobě nepromluvili a když měl být jeden z nich s tím druhým, začal se hned vymlouvat.

Hermiona nechodila ani na snídaně, jednou vynechala oběd a na večeři seděla co nejdál od nich, aby se na ně nemusela dívat.

Při středeční večeři seděla u dveřích hned na začátku s třeťačkama. Hlavou ji proletěla myšlenka, že dnes má tu hodinu se Snapem a s Dracem jako školní trest.

Hermiona to jako trest nebrala. Naopak byla ráda, že má možnost se nitrobranu naučit zrovna od toho nejlepšího učitele.

Řekla si pro sebe, že se na Harryho a Rona vykašle a bude se víc soustředit na večerní hodiny.

Mezitím si všimla, že po ní Malfoy ze zmijozelského stolu pokukuje. Nedávala tomu však velkou pozornost, na něj byla také naštvaná. To co ji minule ve sklepení řekl, ji hodně zabolelo. I když to na sobě nedala znát.

Když dívka dojedla, zvedla se pozdravila holky, se kterými seděla, podívala se na Malfoye, který se na ni zrovna také díval a bez jediného slova odešla.

V tu chvíli se zvedl i Draco a běžel za ní. Harry a Ron to zaregistrovali a hned si věnovali zmatený pohled.

"Viděl si to?" Zeptal se Ron Harryho jakoby zapomněl že spolu nemluví. Harry ale nic neříkal. Pokrčil rameny a dál zíral na zavřené dveře, kde dvojice zmizela.

"Grangerová!" Vykřikl Draco na dívku a ta se otočila.

"Co chceš?" Hned vypálila a on se porozhlédl kolem. Počkal až projde pár prváků, kteří se na ně dívali s velkým respektem a poté se na ni znova podíval.

"Nepleť se mi do mých věcí!" Zavrčel. Hermiona se na něj zmateně podívala a nechápala.

"Co prosím?" Zeptala se.

"Nedělej že nevíš!" Řekl přísně, ale Hermionu to ani trochu nezastrašilo.

"No ale já vážně nevím" usmála se.

"Jestli tě dnes uvidím na tý hodině se Snapem-" přitiskl ji lehce na zeď studené chodby a vycenil na ni jeho super bílé zuby.

Jeho tělo se tisklo jemně na to její a ona se trochu zachvěla.

Zhluboka se nadechla a když její čichové senzory zaregistrovali jeho silný parfém, měla co dělat aby se na místě neroztekla jako čokoláda na sluníčku.

"Tak co?-" přerušila ho s lehkým výsměchem. Její emoce byly stále bezpečně v hloubi její duše.

"Vy to nějak berete s rozvahou Malfoyi" ozval se hluboký hlas který Hermionou projel skrz na skrz. Draco ji hned pustil a reflexně ustoupil.

"Dobrý večer pane profesore" řekl slušně Draco a Snape ho zmrazil pohledem.

"Doufám, že vám to dnes půjde stejně jako tady se slečnou Grangerovou" řekl Snape studeně a dívka měla pocit, že se Draco trochu červená. Za to ona byla červená jako rajče.

"N-ne to ne, já je-" zakoktal. Nevěděl jak mu vysvětlit, že ji před chvílí vyhrožoval.

"Nic neobjasňujte Malfoyi, v půl osmé vás oba čekám ve své laboratoři" řekl, mávl svým černým pláštěm a na konci chodby zmizel.