Severusova Tajemství

Co To Je?

Nechala jsem tam zápisník! Ozvalo se v její hlavě a rychle utíkala na místo, kde ho naposledy odložila.

Třída kouzelných formulí byla zamčená a tak neváhala ani minutu a vytáhla svou hůlku.

"Alohomora" zašeptala a dveře se otevřely. Podívala se do třídy, ale zápisník nikde.

"Sakra!" Zaklela.

"Snad nehledáte tohle, slečno Grangerová" Ozvalo se za ní. Jeho hlas by nikdy nezapomněla.

Byl hrubý, ale jemný. Příjemný na poslech, pokud zrovna neřval. Zněl jako ten nejhebčí samet, jako tekuté zlato.

Trochu se zachvěla a strachy se na něj otočila. Narazila do něj. Nečekala zrovna, že by byl tak blízko. Zkameněla.

"O-omlouvám se-"

"Jděte k čertu s omluvami" čekala, že ji vynadá a že ji opět strhne pár desítek bodů za hrubé porušení školního řádu, ale on se na ni jen z výšky díval, jelikož ona měla sotva tak 165cm.

Hermionin dech byl poněkud rychlejší než obvykle a Snape si jejího strachu tajně užíval.

Nebo tedy, on si alespoň myslel, že je to strach...

V ruce držel její zápisník s tvrdšími deskami a přitom se ji díval do očí. Na chvíli zapomněl proč tam vlastně oba stojí, ale ihned se dostal zpět do reality.

"Moc pěkně napsané" řekl a ona mu ho vytrhla z ruky.

"Vy jste to č-"

"Jen ty poslední tři stránky." Přerušil ji.

"Nebojte se, nejsem zvědavý na ty vaše sladký myšlenky..." dodal protivně.

"Za to vy jste kyselý až-až" pomyslela si a podívala se na zem. Snape se nepatrně usmál a pozoroval ji.

"Tak kyselý říkáte" řekl a dívka v sekundě zvedla hlavu. Byla trochu v šoku.

"P-pros-"

Pak ji ale došlo, že je to nitrozpyt.

"Následujte mě, slečno Grangerová" řekl a otočil se. Hermiona se zmateně podívala na mistra lektvarů a začala váhat.

"Budete tam stát dlouho?" Na konci chodby se zastavil a podíval se na ni. Věnovala mu jeden z pohledů a rozeběhla se k němu.

Poznala, že jdou do sklepení. Celou cestu byli ticho. Snape začal mluvit až za zavřenými dveřmi jeho laboratoře.

"Sednout!" Pokynul ji a sám se posadil.

Hermiona si sedla do lavice, kterou zná sotva týden a tiše ho pozorovala.

"Usoudil jsem, že je dobré přidat vám hodiny" řekl a spjal ruce na stůl.

"Proto sem budete docházet čtyřikrát týdně" doplnil a přitom nevydal ani jednu emoci. Hermiona otevřela ústa dokořán a jen na profesora zírala.

"T-to jako sama?" To bylo jediné, co ji v tu chvíli napadlo.

"Vidíte tu snad někoho jiného?" Pozvedl své obočí a porozhlédl se kolem.

"A-ale c-co Malfoy?" Vykoktala.

"Ten to dávno vzdal, navíc vám může být úplně ukradený" řekl chladně. Dívka těžce spolkla nervozitu a snažila v sobě úkryt nával emocí.

"O-on mi je ukradený" řekla tiše a podívala se jinam. Nechtěla aby ji havraní oči propalovaly ty její.

"Opravdu?" řekl provokativně.