"Počkej...ty se červenáš?". KRBK

XI.Letiště

Ejiro POV.:

"JÁ.SU.ALE.DEBIIIIIIIIL!!!!" zaječel jsem na celej barák. Bylo mi jedno,že mě někdo uslyší. Nejlepší je si svůj vztek někde vyřvat. Usmál jsem se... já už vím kam pojedu...

Bakugo POV.:

"JÁ.SU.ALE.DEBIIIIIIIIL!!!!" slyšel jsem ho zařvat. Radši jsem zdrhl z toho baráku než Kirishima chytne RAGE a pustí se do mě.

~TIME SKIP DALŠÍ DEN~

Ejiro POV.:

Život stojí za nic a tak jsem se rozhodl omrknout internet. Našel jsem,že letadla ještě dneska lítaj přes Bermudskej Trojúhelník. *

Stejně jsem chtěl dneska skočit pod vlak. Koupil jsem online letenku,nechal na dveřích vzkaz pro Bakyho a odešel jsem.

~TIME SKIP PŮLHODINA PŘED KIRIHO ODLETEM~

Ejiro POV.:

Už za půl hodiny mi letí letadlo. Konečně umřu a bude pokoj. Ode všeho,od všech, budu mít klid. Najednou mě vyrušil z mého rozplývání známý hlas.

Bakugo POV.:

Zahlíd jsem vzkaz na dveřích a okamžitě jsem se rozběhl k letišti. Už jsem tam skoro byl. Podíval jsem se na hodinky. Ještě 42 minut. To stíhám. Po NEKONEČNÉM hledání Kirihimy jsem ho našel a běžel za ním. "EJIRO!!!"

Ejiro POV.:

Běžels ke mě a objals mě. Trochu tě odstrčím. "Hej,co je s tebou?!" řek jsem .
Začal jsi brečet. MĚL JSEM V HLAVNĚ ABSOLUTNÍ GULÁŠ. Zase jsi mě objal a řek:" N-nedělej to...pros-sím...." a rozbrečel jsem znovu. Pak mi do došlo. Ten vzkaz. Napsal jsem tam :' Tohle je moje poslední ahoj,Katsuki,jestli mě hledáš,buďto jsem na letišti nebo utopenej v moři. :-)

Miluju tě

Ejiro ❤

Najednou se ozval rozhlas :" PROSÍM CESTUJÍCÍ DO NEW YORKU PŘES ATLANTIK AŤ SE DOSTAVÍ NA TERMINÁL 7"
Podíval ses na mě těma lesklýma ubrečenýma rubínama...

WOHIOOOOOOOOAAAAA

MOC DĚKUJU ZA 236 PŘEČTENÍ A ASI 20 HVĚZDIČEK JAKOOOO WTF????? DĚKUJU STRAŠNĚ MOOOOOC❤❤❤❤❤😭😭😭