VIII. Kiriho MENTAL BREAKDOWN

307 30 8
                                    

"Bakugo...nelži mi do očí..." řekl jsem trochu posmutněle. "Ty mi nebudeš říkat co můžu a nemůžu dělat!" zařval na mě."Fajn..." zvedl jsem se.

"Tak teda ahoj...Katsuki" řekl jsem naštvaně a odešel. Zaskočilo ho,že jsem mu řekl jménem. Byl trochu červenej v obličeji.

Šlo to vidět. Rozešel jsem se pomalým krokem domů. Nechápu jak se mi může líbit někdo takovej.

Když řekl 'Hej' ,tak jsem si myslel,že mám šanci ale jakmile dořekl tu větu 'mám přítele!' tak se mi srdce smrsklo na velikost hrášku.

Když jsem dorazil domů,plácl jsem sebou do postele  a začal jsem brečet do polštáře. Zítra do tý posraný školy nepůjdu. Zůstanu doma a nebudu chodit ven

Na chvíli jsem přestal brečet,šel jsem k otevřeným dveřím od balkónu,vylezl jsem ven,opřel se o zábradlí  a zašeptal:"Aspoň seš šťastnej se svým klukem,Katsuki..."

Bakugo POV.:

Zrovna jsem procházel kolem Kiriho domu. Mrzelo mě to,co jsem řekl. Najednou jsem slyšel otevírání dveří od Kiriho balkónu a rychle jsem se schoval pod něj.

Slyšel jsem ho,že brečí. "Aspoň seš šťastnej se svým klukem,Katsuki..." řekl a zase se rozbrečel. Radši jsem počkal až odejde zpátky dovnitř a odešel jsem domů.

TŘETÍ KAPITOLA ZA DEN? WOW

SAYONARA

"Počkej...ty se červenáš?". KRBKKde žijí příběhy. Začni objevovat