OPERACE

1.7K 63 6
                                    

,, Takže budete pod celkovou anestezií. Nemáte se čeho bát. Uvidíme se na sále. " odejde. V pokoji zůstanu jenom já a Pablo. Já se dívám z okna, ale cítím na sobě jeho pohled.
,, Proč?" až teď se na něj otočím.
,, Asi ti Mayo nerozumím. " to jsme dva.
,, Proč jsi mě políbil?" prohrábne si vlasy.
,, Mayo, to je složitější než si myslíš."
,, Co je složitého na puse? "
,, To že jsem tě neměl políbit! Musím jít. Uvidíme se po operaci."
,, Vždycky je jednodušší odejít."
A je taky pryč.
Někdo zaklepe. A vstoupí.
,, Mayo, promiň že jsem to s tvou nohou neviděl. Ja-"
,, To je v pohodě. Mohlo se to stát komukoliv. "
,, A taky jsem se tě chtěl na něco zeptat. "
,, Do toho."
,, Nechceš se mnou potom zajít na večeři a třeba do kina. Samozřejmě až se ti uzdraví noha. " usměju se.
,, To zveš všechny svoje pacientky na rande? "
Zarazí se.
,, Ne. Samozřejmě že ne. Jenom si s tebou rozumím a tak mě víš - "
,, Půjdu ráda. "
,, Vážně? " přikývnu.
,, Tak jakmile tě pustí z nemocnice tak půjdeme. Teď pro tebe přijede sestra. Užij si operaci. "
,, Díky a ahoj."
,, Ahoj. "
Měl pravdu, hned jak odešel tak přišla sestra. Dala mi oblečení na sál. Pak mi dala nějakou infuzi.
Už ta mě docela oblbla.
Pak mě odvezli na sál.
Lidi tam mluvili. A to hodně nahlas.
Najednou se nade mnou sklonila nějaká ženská.
,, Teď vám dám masku na pusu. A vy budete počítat. " přikývnu.
,, Jdeme na to." přiloží mi, na pusu nějakou masku, jde z ní vzduch.
,, Jedna, dva, tři, čtyři - " už skoro spím.
,, Nebyla to chyba. Promiň." proč slyším, ale nikoho nevidím. Ten hlas je mi povědomý, ale zároveň ho nedokážu k nikomu přirovnat.
A pak už vidím jen černo.

Slyším pípání. Otevřít oči je tak náročné. Co se to děje. Kde jsem. Proč mě někdo drží za ruku. Proč je tu tolik světla. Zkouším otevřít oči, ale nejde to.
,, Zkus spíš spát. " a tak ten hlas poslechnu.
Je to ten nejlepší spánek za posledních několik let.
Zdá se mi o tom jak bruslím. Já a Josh. Jak bruslíme na mistráku.
Vyhodil mě a já skočila Axela. Pak jsme jeli a já zase skočila, jenže on mě nechytil. On tam nebyl. Byl pryč jako by zmizel.
Padám a vidím všechny své vzpomínky. Josh. Tyler. Kaden. Tak moc mi chybí. Pak je tu Theo. Co ten tu dělá.
Je to vzpomínka z toho dne kdy jsem ho poprvé uviděla.
A pak uvidím něco co jsem už, nikdy nechtěla vidět.
Moment kdy mě Pablo políbil. Tak moc bolí, zjistit, že člověk co vás políbil toho vlastně lituje, ale pokud je pravda to co říkal před tou operací, když si myslel že spím, tak toho nelituje. Já se v něm už vážně nevyznám.
Další věci vidět nechci. Chci se vzbudit.
Pomalu začnu otevírat oči. Je tu strašného světla.
,, Díky bohu, spala jsi strašně dlouho. Nejspíš ti nesedla anestezie. "
,, Theo?"
,, Jo. To jsem já. "v jeho hlase slyším smích.
,, Proč mě tak bolí noha?"
,, Museli ti tam dát dlážky a sešroubovat. Vevnitř to prý nevypadalo úplně nejlíp. "
Z nohy mi koukaj nějaký dráty. Moc jí necítím.
,, Pablo tě prý sám zkontroluje. Bude tu za pár minut."
,, Děkuju."
,, Za málo. Ale dlužíš mi tu večeři. "
,, Jakmile to půjde tak spolu půjdeme. Měj se hezky."
,, Ahoj."
Nevím jak to říct, ale jsem lehce nervózní z toho až sem přijde. Bojím se, že to bude divný.
Ozve se zaklepání na dveře. A následně uslyším jak se ty dveře otevřou. Nechci se na něj podívat.
,, Vyskytly se komplikace. Proto budeš muset mít tu nohu takhle. Přimluvil jsem se, že můžeš být doma. Pod mou kontrolou. Takže tě ještě dneska převezou domů. "
,, Fajn."
Prohne se madrace.
,, Mayo, nemusí to takhle mezi náma být. Prosím. " teď se na něj podívám a doufám, že vydí tu bolest v mých očích.
,, Kdy mě odvezou?"
,, Za hodinu. "
,, Fajn. Teď vypadni."
,, Mayo-"
,, Vypadni. Prosím."
A tak odejde.
Po hodině ke mně přijde sestra. Pomůže mi se převléct do domácího. Pak mě pomůže na vozík. A pak mě odveze do sanitky.
,, Děkuju. Starali jste se tu o mě hezky."
,, Nemáte zač. Ať je vám líp. "
Doma se nechám okamžitě zavřít k sobě do pokoje, který už byl uklizený.
Pustila jsem si film. V půlce přišel Pablo.
,, Kdybys něco potřebovala, stačí říct."
,, Hm."
Chce něco říct, ale odejde. Asi je to tak lepší.

KDYŽ JSEM HO POTKALAKde žijí příběhy. Začni objevovat