Probudila jsem se něco kolem půl 8. Došla jsem si na záchod a cestou zpátky jsem šla do kuchyně, že si dám něco k jídlu. Jenže jakmile jsem otevřela ledničku, tak se mi navalilo a běžela jsem na záchod zvracet. Vyzvracela jsem se a lehla si na gauč. Byla jsem tak slabá, že jsem dál nedošla. Maggie si lehla ke mě a já ještě usnula.
Potom mě probudila pusa na tvář.
M: ,,Co jee?" probudila jsem se.
D: ,,Jak ti je?"
M: ,,Blbě, chtěla jsem se najíst, ale vůbec jsem nemohla. Sotva jsem otevřela ledničku, tak jsem musela jít zvracet. To už jsou dvě?!"
D: ,,Nee, je 8. Vzal jsem si volno. Protože v tomhle stavu tě fakt doma samotnou nenechám. Nechci aby se ti něco stalo." hladil mě po vlasech.
M: ,,Jsi hodnej, děkuju." pousmála jsem se a lehla si.
David mě přikryl.
D: ,,Nechceš čaj?"
M: ,,Ne, nic v sobě neudržím."
David mi šáhnul na čelo.
D: ,,Celá hoříš."
M: ,,To bude dobrý, pár dní se vyležim a budu zase ok."
D: ,,Snad to nebude nic hroznýho.." sedl si na gauč, dal si nohy nahoru, já si mu lehla do klína a on mě začal hladit po vlasech.
M: ,,Tohle je skvělý." zamumlala jsem.
D: ,,Tak odpočívej, já zatim tady opravim testy jo?"
M: ,,Jasně."
David opravoval testy a já zase usnula. Bylo mi fakt zle, nemohla jsem dejchat od toho kašle mě bolelo na hrudi a byla jsem tak slabá, že by mě odtáhl i Maggie..
Vzbudilo mě zase to, že se mi chtělo zvracet.
Rychle jsem vyběla a šla do koupelny. David byl hned v závěsu za mnou.
D: ,,Proboha Mery! Jsi v pohodě?" zeptal se, když za mnou přiběhl.
M: ,,M-moc ne." umývala jsem si obličej.
D: ,,Tohle neni normální, vezmu tě do nemocnice."
M: ,,To bude dobrý."
D: ,,No to nebude dobrý. Sotva stojíš, uvracíš ani nemáš z čeho, jsi slabá a bledá.. Jen mám o tebe strach a chci, aby si byla v pořádku. Třeba ti daj jenom kapačky, kouknou na tebe a oba dva budeme v klidu. Pak zase můžeme jet domu, ale ničí mě jak trpíš."
M: ,,To bude jenom klasická chřipka. Faakt." bylo mi fakt zle, ale nechtěla jsem tam jet a zbytečně dělat "poprask".
D: ,,Když já budu klidnější, kdybychom tam jeli. Furt lepší tam jet a oni Ti pomůžou, než tam nejet a ty by si se trápila takhle dál. Určitě Ti daj vitamíny a bude Ti líp, uleví se Ti mně taky."
M: ,,No tak jo, ať to máme oba dva z krku."
Oblíkla jsem se a jeli jsme na urgent. Mám tam kamaráku Emu, tak snad ji chytneme.
