Dítě na koleji sedí
na přijíždějící vlak hledí.
Vůz nestíhá zastavit
nezbývá než dítě porazit.
Uslzenému dítěti poslední vteřina tiká,
kéž by tohle byla jen místnost tichá.
Vlak nezpomaluje a jede dál,
dítě přemýšlí, za co jeho život stál.
Když teď vše skončí
kouká smrti do očí.
A dítě se probudí
až když je po smrti.
Tuhle noční můru vždycky mělo -
no a teď se probudilo.
Cítí se neskutečně svěží -
i když na koleji leží.
Zvedne hlavu k ranímu vánku -
přímo do přijíždějícího vlaku.
