Orel, co na obloze lítá
do svého světa tě vítá
z výšin vidíš svět
co vypadá jak uvadlý květ
naše země nemocná.
Zachrání ji ruka pomocná?
Kéž by těch rukou bylo více
svět se rozpadá i v mé rodné vísce.
Už se na to koukat nemohu
jak ti, ale pomohu?
Jak pomoci ti mám
když sebe ti dám?
Orel sletí k zemi
Jeho duše v nebi.
Teď orel shlíží na nás z nebe
vidí už i tebe
Jak planetu naši ničíš
A do prázdna křičíš
ať o zemi se všichni starají,
že švy její se párají.
Planeta země umírá
duše orla zhasíná.
Všechny jejich naděje a sny
zničilo lidstvo ve své dny.
Už i moře je plytké
pro pomíjivé štěstí lidské.
