Prolog

46 5 0
                                    

Dnes mám šesté narozeniny. Od svého staršího bratra Edmonda jsem dostala luk a od Connora, mého nejlepšího kamaráda, knihu. Když to viděl můj otec zamračil se, ale nic neřekl. Matka z toho byla rozpačitá, avšak také k tomu nic nepoznamenala. Od otce jsem dostala šaty, jako bych o ně stála, a od matky čelenku. Jedině Edmond a Connor mi rozumí. Jsou jediní, kterým na mě záleží. Chci se umět ubránit, mám takový pocit, který mi našeptává, že to budu potřebovat.
Mít zbraně ještě nic neznamená, ale
Edmond mi pošeptal ať za ním večer tajně příjdu se zbraněmi a vše co zná mě naučí.
Pak ke mě přistoupil otec a oznámil mi, že se domluvil se sousedním královstvím. Nechápala jsem, co tím myslí. Než jsem se stihla zeptat doplnil "Až ti bude 18 provdáš se za korunního prince z Ramire". Ne, určitě jsem se přeslechla. To by mi neudělal.
Ano nemá mě rád tak moc jako Edmonda, mluví se mnou pouze, když křičí "povinnost, poslušnost,nemluv, nikdo se tě na tvůj názor neptal..." Ale i tak má mě rád, né?
Nebo jsem se spletla a bere mě jako otroka, kterého může bez následků prodat.

Od Trůnu neutečešKde žijí příběhy. Začni objevovat